Peking a Tokio se přou o skupinu ostrůvků ve Východočínském moři, které Japonci nazývají Senkaku a Číňané Tiao-jü. V listopadu Čína vyhlásila nad souostrovím zónu vzdušné obrany, kde se všechna letadla musejí při průletu identifikovat. Toto opatření vyvolalo hněv USA, Japonska a Jižní Koreje, které novou zónu odmítly uznat.

Hagel při dnešním jednání s Čchangem zopakoval americký postoj a řekl, že Čína nemá právo bez předchozí konzultace zřizovat podobné zóny. "Každý stát má právo vyhlásit zónu vzdušné obrany, ale nikoli jednostranně, bez spolupráce a konzultace. Přispívá to k napětí a nedorozuměním a mohlo by to vést i k nebezpečnému konfliktu," prohlásil Hagel.

Čínský ministr Čchang uvedl, že jeho země nehodlá vyvolávat spory s Japonskem, ale je připravena použít armádu, pokud to bude potřeba k ochraně jejího území. Spojené státy Čchang varoval, aby se "měly na pozoru" ohledně japonských akcí a aby k Tokiu nebyly příliš "shovívavé". Co se týče územní suverenity, "nepřistoupíme na žádný kompromis, nebudeme dělat žádné ústupky a nedovolíme sebemenší porušení (svrchovanosti)", podotkl Čchang.

Čínský ministr obrany rovněž kritizoval Filipíny, které se chtějí obrátit na mezinárodní soud kvůli svému sporu s Pekingem o území v Jihočínském moři. Podle Čchanga se Manila "tváří jako oběť". Hagel připomněl, že Filipíny jsou stejně jako Japonsko dlouhodobým spojencem USA a uzavřely se Spojenými státy dohodu o vzájemné obraně.

Kromě územních sporů oba ministři diskutovali i o hrozbě severokorejského jaderného a raketového programu, možnosti posílení obranných vztahů mezi USA a Čínou a o kybernetické válce.

"Představujeme si, že v budoucnu by mohly naše armády úzce spolupracovat v množství otázek, jako je například humanitární pomoc či pomoc po přírodních katastrofách. Abychom tohoto cíle dosáhli, musíme ale upřímně mluvit o věcech, v nichž se neshodujeme," řekl Hagel. Prohlásil také, že se Peking a Washington dohodly, že společně uspořádají vojenské zdravotnické cvičení.

Snahu Spojených států přimět Čínu k větší otevřenosti ohledně posilování její armády v pondělí podpořila Hagelova mimořádná návštěva první čínské letadlové lodi. Na ni byl šéf Pentagonu vpuštěn jako vůbec první zahraniční představitel.

Hagel je na desetidenní cestě po asijsko-pacifickém regionu. Do Číny přiletěl v pondělí z Japonska a následně se má přesunout do Mongolska, kde svou misi zakončí.