Zelenskyj: Je čas vytvořit evropskou armádu! V Mnichově i Pavel, večeřel s ukrajinskými vojáky
Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Rusko podle něj nechce v současnosti mír, nepřipravuje se na dialog. Vystoupení na konferenci čeká také prezidenta Petra Pavla, který se včera setkal s ukrajinskými vojáky.
„Opravdu si myslím, že nastal čas,“ řekl Zelenskyj. „Evropské ozbrojené síly musí být vytvořeny,“ dodal. Evropská armáda by neměla podle něj nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Ukrajinský boj proti Rusku podle Zelenského dokázal, že základ pro takovou armádu existuje. Vytvoření společných sil bylo ve společném zájmu Evropy.
Členství Ukrajiny v NATO by podle Zelenského mělo zůstat dál na stole. Jakýkoli posun směrem k míru na Ukrajině musí být spojen s poskytnutím bezpečnostních garancí. Zelenskyj nicméně nyní nevidí ochotu Ruska jednat o míru. Řekl také, že podle ukrajinských zpravodajských informací se Moskva chystá v létě vyslat do Běloruska vojáky. Není podle něj ale jasné, co s nimi zamýšlí. Mohl by následovat další útok na Ukrajinu. „Možná je to ale myšleno na vás,“ dodal směrem k evropským představitelům.
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazí. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
„Žádné rozhodnutí o Ukrajině bez Ukrajiny. Žádné rozhodnutí o Evropě bez Evropy,“ řekl Zelenskyj. Jakákoli mírová dohoda nesmí být podle něj vyjednaná jen mezi několika mocnými, ani mezi Trumpem a Putinem, ani mezi ním a Putinem. Zapojit se podle něj musí široké společenství států včetně těch evropských.
List The Financial Times v tomto kontextu napsal, že USA požádaly evropské metropole, aby předložily podrobné návrhy na zbraně a mírové jednotky, které jsou ochotny poskytnout Ukrajině v rámci případných bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem. Amerika si tím podle deníku chce zajistit, že Evropa se bude podílet, výměnou za to ji do jednání přizve.
J. D. Vance zklamal
První den konference se soustředil na válku na Ukrajině a hledání cesty k míru. Nesplnila se ovšem očekávání, že americký viceprezident J. D. Vance ve svém projevu naznačí, jak si mírovou dohodu představuje nová administrativa. Telefonát prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolal obavy, že by Rusko a USA mohly o míru jednat bez účasti Ukrajiny a Evropy.
Pavel varoval před „o nás bez nás“
Český prezident Pavel vystoupil v panelové diskusi s názvem Evropská podpora Ukrajiny. Debatovali s ním předseda Evropské rady António Costa, premiéři Dánska a Švédska Mette Frederiksenová a Ulf Kristersson a také předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který má velkou šanci vystřídat po volbách příští týden Scholze a stát se novým německým kancléřem.
Český prezident uvedl, že jednání o míru na Ukrajině se ocitlo ve zlomovém okamžiku. Evropa teď musí ukázat, že dokáže převzít zodpovědnost. Aby se mohla podílet na mírových jednáních, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou poté zkoordinuje s Ukrajinou a následně i Spojenými státy, řekl.
Evropa nesmí podle českého prezidenta v žádném případě dopustit, aby se jednalo o míru na Ukrajině bez Ukrajiny. Řekl, že Česko takovou situaci „o nás bez nás“ zažilo. Odkazoval tak zjevně na mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Československa dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.
Pavel v debatě také jednoznačně podpořil budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). „Musíme vyjádřit jasné odhodlání, že Ukrajina - pokud bude chtít být součástí Evropské unie a nakonec i NATO - má právo se jí stát, pokud samozřejmě splní všechny požadavky, pokud ty organizace budou souhlasit,“ řekl prezident. Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden řekl, že si v rámci mírového plánu Ukrajinu neumí představit v NATO.
Prezident s vojáky
Pavel je na Mnichovské bezpečnostní konferenci od pátku. Na okraj akce se setkal už mimo jiné s americkým zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko generálem Keithem Kelloggem a předákem německé opozice Merzem. Vedle prezidenta zastupuje Česko na konferenci v Mnichově také ministr zahraničí Jan Lipavský.
Pavel se v pátek v rámci konference setkal s ukrajinskými vojáky. „Vyjádřit podporu statečným ukrajinským obráncům, kteří již tři roky odrážejí ruskou agresi, jsem měl možnost v rámci večeře pořádané iniciativou ‚Message from the frontline',“ komentoval setkání prezident.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc „servíruje spoustu keců“, i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
„S Putinem nejsem spokojený, to vám můžu říct hned, protože zabíjí spoustu lidí, z nichž mnozí jsou jeho vojáci,“ poznamenal Trump, podle něhož Rusko a Ukrajina každý týden dohromady přicházejí o 7000 vojáků.
Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl dnes podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistili příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.
„Budeme bojovat do poslední minuty, abychom dosáhli příměří, abychom zahájili jednání o vybudování pevného a udržitelného míru, protože na Ukrajině jde o naši bezpečnost a o naše společné zásady,“ prohlásil francouzský prezident.
Řecký dodavatel plynu DEPA Commercial se dohodl s ruským Gazpromem na mimosoudním urovnání sporu o ceny plynu. Uvedla to dnes řecká společnost bez dalších podrobností. DEPA loni podala žádost o arbitráž, ve které usilovala o zpětné snížení ceny sjednané ve smlouvě z roku 2022 a úlevu od budoucích plateb v hodnotě stovek milionů dolarů.
Státní společnost DEPA podepsala v lednu 2022 smlouvu s Gazpromem na dodávky dvou miliard metrů krychlových plynu ročně do roku 2026. Cena plynu se měla stanovovat tak, že z 80 procent měla být určena podle ceny plynu na hlavní nizozemské burze TTF a z 20 procent podle světových cen ropy. Po prudkém růstu evropských cen plynu v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a na pokles dodávek ruskými plynovody však měla společnost DEPA potíže s prodejem plynu a nakonec nebyla schopna přijmout dodávky minimálního ročního množství.
