Trumpova lež? Šéf konference boří tvrzení o jednání v Mnichově: Rusové sem nejedou, nevíme o tom
Organizátoři Mnichovské bezpečnostní konference (MSC) nevědí nic o tom, že by měla do bavorské metropole dorazit delegace ruských vyjednavačů. Veřejnoprávní televizi ARD to dnes řekl šéf konference Christoph Heusgen. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek řekl, že se v Mnichově chystá setkání vysoce postavených představitelů Ruska, Ukrajiny a USA.
„Máme (na konferenci) celou řadu Rusů, ale jsou to opoziční politici,“ uvedl Heusgen. V jedné z diskuzí vystoupí například vdova po ruském opozičníkovi Alexeji Navalném Julija. Heusgen už dříve řekl, že žádný zástupce ruské vlády pozvánku na mnichovskou konferenci ani letos nedostal, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, která vyvolala největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Víme od spolkové vlády, že nebylo požádáno o žádná víza, respektive žádná víza nebyla vydána,“ řekl také Heusgen. „Každopádně v areálu Mnichovské bezpečnostní konference, tady v hotelu Bayerischer Hof, se takové setkání neuskuteční,“ dodal.
Trumpův plán
Válka na Ukrajině a možnosti, jak ji ukončit, budou jedním z hlavních témat letošní bezpečnostní konference v bavorské metropoli. Dnes na ní vystoupí mimo jiné americký viceprezident J. D. Vance. Čeká se, že by mohl ve zhruba půlhodinovém projevu blíže popsat plány, které má Trumpova administrativa ohledně míru na Ukrajině. Jednat bude Vance také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Krátce před začátkem konference si spolu ohledně války na Ukrajině telefonovali Trump s Putinem a domluvili se na setkání, pravděpodobně v Saúdské Arábii. Zelenskyj varoval, že Kyjev nepřijme žádnou dohodu, která bude vyjednaná bez jeho účasti. Podíl na jednáních požaduje také Evropa, která by měla podle amerických představ převzít hlavní díl odpovědnosti za budoucí zajištění bezpečnosti Ukrajiny.
Británie slibuje: Bez Ukrajiny dohoda nebude
Bez účasti Kyjeva se žádná jednání o míru ve válce Ruska proti Ukrajině konat nebudou. Britský premiér Keir Starmer to podle agentur řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Šéf britské vlády „dal jednoznačně najevo, že o Ukrajině bez Ukrajiny se žádná jednání konat nebudou,“ uvádí se v prohlášení zveřejněném po telefonátu.
Starmer také zopakoval dřívější závazek Británie, že bude podporovat „Ukrajinu na nezvratné cestě do NATO“, píše agentura AFP. Země, která se už skoro tři roky brání ruské invazi, podle Starmera potřebuje „silné bezpečnostní záruky, další vojenskou pomoc a suverénní budoucnost“. Zelenskému řekl, že Británie se o to zasadí.
Starmer Zelenského osobně o britské podpoře ujistil poté, co americký prezident Donald Trump ve středu půldruhé hodiny telefonoval se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem o zahájení jednání a ukončení války na Ukrajině. Následně Trump mluvil se Zelenským. Rovněž ve středu americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že si v rámci mírového plánu neumí Ukrajinu představit v NATO. Prohlásil také, že návrat Ukrajiny do jejích hranic před rokem 2014 nevidí jako reálný.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
