Naposledy vznikalo v loděnici ocelové plavidlo před třemi lety. Na loďaře však dopadla světová krize, která vedla ke krachu podniku. Poté odkoupila areál firma Kovodemont, která umožnila muzejníkům loděnici zdokumentovat a vybrat zajímavé exponáty. "Našli jsme lodní lampy, historická vesla, lodní houkačku a další drobné součásti pro stavbu lodí. Probírali jsme se hromadou precizní výkresové dokumentace, ale narazili jsme třeba i na šatní skřínku plnou prázdných lahví od vína s etiketami starými 40 let nebo na zapomenutou kolekci propagandistických plakátů z dob normalizace," vyjmenoval objevy historik Martin Krsek.
Muzejníci odvezli nářadí z kovárny či plechové šablony pro vyhotovení jmen lodí v češtině, ruštině, holandštině a dalších jazycích. Rozměrově největší objev představovala obří dřevěná šablona, podle níž se stavěl profil trupu lodě. Její délka přesahuje pět metrů a výška dva metry.
Valtířovská loděnice s tradicí od roku 1881 bude po vyčištění od všeho železného čekat na nové využití. Další ústecké loděnice v Olšinkách pro změnu podlehly spontánní devastaci v uplynulých dvou letech. "Definitivně se tak uzavřela několikasetletá historie stavby říčních člunů na Ústecku. Přitom ústecké loděnice patřily k nejvýznamnějším na území Čech. Obzvláště to platí o loděnici v Olšinkách, kde se v meziválečném období zrodil například slavný kolesový parník Vyšehrad (původně pojmenovaný Antonín Švehla), brázdící dnes pražskou Vltavu, nebo vůbec první zadokolesové remorkéry v Evropě," uvedl Krsek. Lodě se nejblíže Ústí doposud vyrábějí v Lovosicích a Děčíně.
