V posledních pěti letech si vzal úvěr každý druhý Čech. Lidé přitom využívají nejčastěji bankovní spotřebitelské úvěry (62 procent) a nebankovní spotřebitelské úvěry (51 procent). Rozšířené je i sjednávání kontokorentu (48 procent) a úvěru od stavební spořitelny (30 procent).
Úvěr od stavební spořitelny respondenti využívají především na rekonstrukce či přestavby svých nemovitostí (59 procent), ale řeší s ním i pořízení vlastního bydlení (40 procent). Ostatní typy úvěru, jako jsou bankovní a nebankovní spotřebitelské úvěry jsou využívány zejména na pokrytí běžného provozu domácnosti (zejména kontokorent 41 procent) a na nečekané výdaje (56 procent spotřebitelských úvěrů).
Pro nižší částky peněz (do 50.000 korun) Češi využívají nejčastěji nebankovní spotřebitelské úvěry a kontokorentní úvěr. Pro částky nad 50.000 korun dvě třetiny národa využívají bankovní spotřebitelské úvěry. Pro úvěr na bydlení v rozmezí 100 až 500.000 korun mířila v posledních pěti letech více než polovina lidí do stavební spořitelny.
Až polovina lidí si před uzavřením úvěru aktivně neporovnává podmínky konkurenčních nabídek. Navíc pouze malá část lidí si pamatuje konkrétní parametry úvěrů, které si sjednali. U úvěrů na koupi bydlení si pamatuje výši úrokové sazby jen třetina dotázaných, délku úvěru 39 procent, výši splátky 65 procent a RPSN (roční procentní sazba nákladů) pouhá čtyři procenta respondentů.
Lidé jsou ve vztahu ke svým úvěrům spíše pasivní. S nastavenými parametry úvěrů jsou spokojeni ve 43 procentech. I když spokojeni nejsou, situaci nechtějí aktivně řešit (27 procent) či nemají přehled o aktuální nabídce trhu, podle které by mohli srovnat výhodnost svého úvěru (17 procent). Pouze 12 procent respondentů se snaží aktivně ovlivňovat finanční náročnost a průběh svého úvěru a uvažuje o refinancování.
Češi jsou vůči úvěrům velmi opatrní a neberou si je bezdůvodně. Jako nejčastější argument proti sjednání úvěru byla uváděna nepotřebnost úvěru (64 procent) a neochota se zadlužit (35 procent). Snahu vyhnout se úvěru, pokud to není naprosto nezbytné, obecně uvádí 41 procent respondentů.
Přestože v zásadních parametrech úvěrů panuje při jejich využití neznalost, lidé je přesto uvádějí jako zásadní během rozhodovacího procesu. Pro 68 procent dotázaných je důležitá výše úrokové sazby, pro 64 procent celková částka, kterou přeplatí, a pro 55 procent měsíční splátka.