Pfizer je podle příjmů druhým a AstraZeneca osmým největším výrobcem léčiv na světě. Jejich sloučením by vznikla největší farmaceutická firma na světě.
Předseda představenstva AstraZeneky Leif Johansson v prohlášení uvedl, že firma nadále významně investuje do výzkumu, vývoje a výroby v Británii, Švédsku a USA. Návrh Pfizeru by prý "dramaticky oslabil" vztah mezi akcionáři a specifickou výrobou léčiv, uvedl mimo jiné.
Pfizer, v jehož portfoliu je mimo jiné lék Viagra, podle svého dřívějšího dnešního oznámení zvýšil svou nabídku na 50 liber za akcii z původních 46,61 libry za kus, přičemž v akciích navrhoval zaplatit 68 procent a v hotovosti 32 procent oproti původně navrhovanému poměru 70 ku 30. Investoři již dříve uváděli, že požadují nejméně 50 liber za akcii a větší podíl platby v hotovosti.
Převzetí by bylo největší akvizicí britské společnosti zahraniční firmou. V Británii to vyvolává polemiku - na premiéra Davida Camerona ve čtvrtek podle listu Financial Times vzrostl tlak, aby do transakce vstoupil, když britský filantrop a bývalý ministr pro vědu David Sainsbury upozornil, že Pfizer se v minulosti nezdráhal zbavovat se majetku a před lety v jednom ze svých britských zařízení zrušil 1500 pracovních míst. Veškerá ujištění ohledně pracovních míst a investic v Británii budou podle lorda Sainsburyho bezvýznamná.
Pfizer se vztahy s vládou v Londýně pokusil vylepšit v dnešním dopise. Šéf podniku Ian Read v něm premiéru Cameronovi slíbil dokončení nového výzkumného střediska, které AstraZeneca plánuje v Cambridge, a zachování výrobního závodu v severoanglickém Macclesfieldu. V případě fúze prý zůstane v Británii pětina pracovní síly sloučené společnosti v oblasti výzkumu a vývoje.
