Dosud totiž vládl v účtování chaos. Ze zhruba 3000 cen stanovených za různé projeté úseky po celé dálniční síti jich byla jen čtvrtina vypočtena přesně. Na přibližně polovině možných tras platili řidiči většinou o několik kun víc, než měli, asi 800 úseků pak bylo naopak levnějších. Po přecenění například ti, kdo pojedou osobním autem 380 km ze Záhřebu do Splitu, ušetří sedm kun (asi 25 korun) z celkových 184 kun dosud placených za tento úsek. Jinde naopak cena stoupne.

Příčin špatně účtovaného mýtného je několik, nejčastěji ale cestáři chybně uváděli délku jednotlivých úseků. Vycházeli totiž z původních plánů, nikoli z měření postavené dálnice. A protože cena za používání dálnice je stanovena od kilometru, lišila se od skutečnosti i uváděná suma. Druhým důvodem špatně vypočítané ceny bylo podivné zaokrouhlování - stávalo se například, že suma kolem devíti a čtvrt kuny se jednou zaokrouhlovala na deset a jindy na devět kun.