Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) Slovenska po očištění o sezonní vlivy přidal o 0,4 procenta v porovnání s růstem o 0,3 procenta ve třetím čtvrtletí.

Analytici upozornili, že exportně orientovanou slovenskou ekonomiku v závěru loňska ve srovnání s předchozím obdobím už netáhl zejména vývoz zboží a služeb, ale domácí poptávka. "Ve struktuře růstu nastala v souladu s očekáváními zásadní změna. Růst HDP byl tažen téměř výlučně domácí poptávkou, která meziročně rostla ve všech svých hlavních složkách - spotřebě domácností, vlády i investicích," komentoval zveřejněná data ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák. Dodal, že poprvé od poloviny roku 2011 tempo růstu dovozu převýšilo nárůst exportu, k čemuž podle něj přispělo právě oživení domácí poptávky.

Navzdory zrychlení tempa ekonomického růstu na Slovensku mírně stoupla nezaměstnanost, která je od propuknutí globální ekonomické krize jedním z největších problémů hospodářství. Míra nezaměstnanosti se ve čtvrtém kvartálu vyšplhala na 14,2 procenta, v předchozím čtvrtletí byla na úrovni 14,1 procenta.

Průměrná mzda na Slovensku ve sledovaném období vzrostla meziročně o 1,4 procenta na 887 eur (necelých 24.300 Kč) a v průměru za celý rok dosáhla 824 eur. Vzhledem k pomalému růstu spotřebitelských cen vzrostla i reálná mzda. To znamená, že Slováci si za svůj výdělek mohou koupit více zboží a služeb než v minulosti.

Slovenská centrální banka i ministerstvo financí ve svých posledních prognózách mírně zlepšily výhled hospodářského růstu země na letošní rok. Obě instituce shodně předpokládají, že slovenská ekonomika letos přidá 2,3 procenta. Za celý minulý rok hospodářství země rostlo o 0,9 procenta.