Byli jsme do sebe umělecky zamilovaní
"Měl jsem takový pocit, že jsme do sebe byli od začátku zamilovaní, samozřejmě umělecky, my jsme chtěli bejt furt spolu, pro nás tenkrát nepřipadalo v úvahu, že bychom si každý koupili svoji chalupu, ale museli jsme mít chalupu společnou," říká Ladislav Smoljak v dokumentu Tatínek. Domluvili se tedy na společné koupi chalupy, kde by trávili chvíle psaním scénářům k novým filmům a vymýšlení divadelních představení. Jenže počáteční idyla se pak stala sporem. Namísto příjemných chvil tak nastali dny napětí a častých hádek.
"Mít společnou chalupu, se ukázalo jako bláhový, protože na tý chalupě je tolik práce, zvlášť když se koupí taková ruina, tak na to psaní není čas a Láďa je takový budovatel a stavitel, přistavoval verendu a půdní byt, tak jsme na to psaní hledali chvilky, ale nenacházeli," vzpomíná v dokumentu Tatínek Zdeněk Svěrák.
Společná chalupa nebyl dobrý nápad
Možným důvodem sporů nebyli ani tak dva kamarádi, jako spíše jejich rodiny, které občas toužily po svém soukromí. "No, kdybychom tam byli jen my dva, tak by to možná klapalo, ale byly tam s námi i manželky, děti, přijížděli rodiče a tak pořád dokola," odhadoval důvod hádek Smoljak.
Zdeněk Svěrák zase vysvětluje spory po svém. Mohly za ně prý jejich manželky. "Manželky, když byl nějaký takový spor, že tohle by takhle nemělo bejt a co s tím uděláme. Tak jsme se s tím pak v noci probírali, jak to tomu druhýmu řekneme a aby to nevypadalo jako, že jsem tou ženou nahecovaný, ale on to ten druhý stejně poznal a řekl si aha tak on má za úkol mi tohleto říct."
Nakonec Smoljak svou polovinu Svěrákovi prodal
Nakonec se vše vyřešilo samo. Ladislav Smoljak si totiž začal stavět svůj dům a potřeboval nějaké peníze navíc. Tak se rozhodl, že svou polovinu chalupy prodá Svěrákovi. "Když mi Láďa tu svou půlku chalupy prodal, tak bych řekl, že se naše vztahy zlepšily, paradoxně," uzavírá Svěrák.
