18°C
V letech 1969 až 1987 byl ústředním ředitelem Československého státního filmu. Po revoluci v roce 1989 stejně jako řada jeho kolegů i on spadl do propasti zapomnění a většina lidí, o jejichž osudech rozhodoval, na něj rázem zapomněla. Svědčí o tom i fakt, že veřejnost se o jeho smrti dozvídá až po jeho pohřbu, na který dorazila jen hrstka přátel – ovšem v čele s někdejším předsedou komunistické federální vlády Lubomírem Štrougalem (93).
„Tuším, že zemřel 20. listopadu, nějak navečer v nemocnici. Stářím...“ řekl Blesku režisér Jiří Svoboda (72). „Bylo mu třiadevadesát let, to už se málo vystupuje na veřejnosti. Vím, že měl potíže s kyčlemi. Už to nebylo na operaci. Nevím ani, nakolik vycházel z domu ven...“ zavzpomínal Svoboda.
Byl to právě Purš, kdo se po nástupu do čela státního filmu v roce 1969 postaral o to, aby »normalizoval « tuzemský film. Řada nevyhovujících snímků šmahem skončila v trezoru. Nejslavnější na dlouhé roky zakázané filmy jsou Kachyňovo Ucho s Jiřinou Bohdalovou (86) a Radkem Brzobohatým (†79) či Skřivánci na niti režiséra Jiřího Menzela (79). Prý neodpovídaly historické pravdě. Další, už roztočené filmy nesměly být dokončeny a jejich tvůrci si dlouhá léta neškrtli...
Legendární je i vzájemná »konkurenční nenávist« Purše a tehdejšího ředitele Československé televize Jana Zelenky (†74). Pokud Purš na Barrandově nějakého herce zakázal, Zelenka mu naschvál dal prostor na obrazovce. Proto například Bohdalová, která měla u filmu zákaz, směla pro televizi v 70. letech natočit řadu věcí, včetně kultovního seriálu Chalupáři, či nesmrtelných Televarieté, jež moderovala spolu s Vladimírem Dvořákem (†74).
Zasvěcení o něm na druhou stranu mluví jako o velmi vzdělaném muži, který, pokud se nejednalo o politiku, pro film udělal i mnoho dobrého. A herci, kteří neodmlouvali, se naopak hřáli v jeho přízni a na výsluní.
VIDEO: Sommerová o Chytilové (†85): Chtěla skočit z okna!
Sommerová o Chytilové (†85): Chtěla skočit z okna! Jan Jedlička, Markéta Reinischová
