Když byl mladý, vůbec u nich neměl úspěch! Kdo byla jeho první láska? Proč se rozvedl a jak se znovu šťastně oženil?

Dlouho byly lásky mladého Ladislava jen platonické. S nikým nechodil. „Chození, randění u mě neexistovalo. Pak jsem se zamiloval do Olgy. V létě 1942. A opět platonicky. Ale té jsem napsal první milostný dopis…,“ svěřuje se. Jenže odpověď nepřicházela. Čekal ji každý den, umíral, trpěl... Po dvou týdnech se dozvěděl krutou pravdu. Olga jeho dopis nedostala. Vrátil se mu a ještě musel doplatit pošťákovi tři koruny osmdesát!

Byl jsem odhodlán se oženit

Mladý Chudík nebyl žádný suverén, pokud šlo o dívky. „S čím to chcete srovnávat? S dnešní mládeží? My jsme byli jiní. A já jsem byl dvakrát jiný,“ potvrzuje v rozhovoru. Po maturitě ale přijel z rodného Hronce do Bratislavy na konzervatoř, začal hrát v Národním divadle a to už mu v zamilování nic nebránilo.

„Zakrátko jsem se osudově zamiloval do své kolegyně z divadla Marty Černické. Všiml jsem si jí okamžitě, jak jsem nastoupil do divadla. Náš vztah se rozvinul až po několika měsících. Scházeli jsme se, milovali..., bylo to takové silné a intenzivní, že jsem byl odhodlán se s ní oženit.“

Fotogalerie
8 fotografií

Byl v tom ovšem jistý problém. Marta nebyla volná. Žila s režisérem Palem Bielikem. Ladislav byl v tom vztahu třetí. A tak přišlo v Praze v restauraci na Národní třídě k chlapskému rozhovoru mezi Bielikem a jím... Natáčeli tehdy na Barrandově film Varúj...! „Ustoupil jsem. Bielik si Martu vzal, ale... Abych to řekl kulantně, Marta neměla srdce jen pro nás dva,“ říká dnes s ulehčením.

Marné signály

A tak byl populární herec znovu sám. „Vysílal jsem k ženám signály, ale ony je odmítaly. A já jsem zase zřejmě neuměl vyhodnotit signály těch žen, které by možná i měly o mě zájem. Ačkoli jsem se snažil, vždyť mi už táhlo na třicet, a já jsem byl pořád starý mládenec. Vážný vztah jsem měl až se svou první ženou Helenou,“ vypráví. Helena byla Češka, redaktorka, žijící v Bratislavě. Také s ní to bylo komplikované. Po různých peripetiích, kdy se scházeli a rozcházeli, se nakonec vzali. Přestože si oba přáli dítě, Helena nemohla otěhotnět.

„Moje žena se osm let léčila u gynekologa. Uvažovali jsme o adopci, dokonce moje máma v dětském domově vybírala dítě... Nakonec z toho sešlo. Nějak jsem se podvědomě bránil tomu, že ačkoli mohu zplodit dítě, budu mít cizí. Helena stála při mně i v mých špatných chvilkách. Zachraňovala mě. Tak jako já ji později, když propukla její nemoc.“

70. léta byla peklem

Ještě dnes po letech se o tom Ladislavu Chudíkovi mluví těžko. U jeho ženy totiž propukla psychická nemoc. Její zdravotní stav se začal zhoršovat. „A tím, obrazně řečeno, zdravotní stav našeho manželství. Odmítala se léčit. Nebudu to podrobně rozvádět, ale došlo to tak daleko, že případem pro psychiatra jsem se stal já. Téměř celá sedmdesátá léta byla pro mě peklem. Psychicky nemocná manželka, já na pokraji zhroucení a musel jsem celý ten náš manželský život financovat...“

Vlastně ho z této situace vysvobodil doktor Sova. Kdyby prý tu roli v Nemocnici na kraji města nevzal, asi by sám musel do nemocnice. A tak se v roce 1977 rozvedl a hrál svou nejslavnější roli.

Vzal si je obě

Své nemocné ženě prý nebyl nevěrný, i když měl pár ctitelek, které by stály za hřích. Dnes už je 27 let ženatý se svou druhou manželkou, právničkou Alenou. Poznal ji jako rozvedenou s malou dcerkou v Praze. Tehdy si uvědomil, že je ta pravá. „Myslím, že to bylo tehdy, když mě pozvala na návštěvu k sobě. A viděl jsem, jak v postýlce spí její dcera Berenika. V tom přízemním bytě žily dvě bytosti – matka a její malé dítě. A já jsem přímo hmatatelně cítil, jak ta matka chrání své dítě před vším zlým, co by ho v životě mohlo potkat. Na takové signály mám vnímavost od Pána Boha. Bylo to moc silné,“ svěřil se v knížce. Vzali se v roce 1982 a dnes mají skoro dvouletého vnoučka Stanka, kterého si prý dědeček moc neužívá, protože, jak říká, stáří je nemotorné. Je ale spokojený, že má rodinu, která se rozrůstá.