Radovan Karadžić pracoval jako lékař

Karadžić, který čelí obvinění z genocidy během války v bývalé Jugoslávii, momentálně podstupuje testy DNA, které mají oficiálně potvrdit jeho identitu. V úterý ráno by se měl setkat se srbskými vyšetřovateli, později bude předveden před zástupce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). (Více o válečných zločincích před Mezinárodním trestním tribunálem čtěte zde).

Někdejší prezident bosenské Republiky Srbské Karadžić čelí obvinění, že se v roce 1995 podílel na povraždění 8000 Muslimů bosenskosrbskými silami ve východobosenské Srebrenici. Tento zločin je označován za největší masakr v Evropě od druhé světové války.

Karadžičovo zadržení je velkým úspěchem nové srbské prozápadní vlády v čele s prezidentem Borisem Tadićem. Nová ministryně spravedlnosti Snežana Malovićová počátkem července prohlásila, že zatčení Karadžiće, jeho vojenského velitele Ratka Mladiće a někdejšího chorvatského lídra Gorana Hadžiće bude její prioritou.

Na tiskové konferenci, která proběhla v pondělí v Bělehradě vyšetřovatelé oznámili, že Karadžič pracoval na lékařské klinice pod falešným jménem David Dabić. Specializoval se na alternativní medicínu, a dokonce v květnu přednášel na jednom z festivalů, které se alternativními způsoby léčby zabývají.

Neoficiální zdroje tvrdí, že byl zatčen díky tipu zahraniční tajné služby a po týdnech sledování jeho obydlí. Karadžičův advokát Svetozar Vujačić ale uvedl, že jeho klient byl zadržen už minulý pátek v autobuse v Bělehradu a "absolutně protiprávně" vězněn na neznámém místě.

Srbský soud v úterý nařídil vydat Karadžiče haagskému Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Celý proces přesunu do Haagu bude pravděpodobně trvat několik dní nebo dokonce týdnů. Bývalý bosenskosrbský předák se rovněž může proti soudnímu verdiktu odvolat a jeho advokát již naznačil, že se tak stane.

Západ se raduje, Bělehrad v rozpacích

Západ Karadžićovo zadržení přivítal. V bosenské metropoli Sarajevu vypukly ihned po zveřejnění zprávy o Karadžićově zadržení oslavy. Do ulic vyšly tisíce lidí a projíždějící auta bez přestání troubila. Bosenský státní rozhlas také odvysílal úryvky z někdejších Karadžićových nenávistných projevů zaměřených proti Muslimům a Chorvatům.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun označil Karadžićovo zatčení za "rozhodný krok k ukončení beztrestnosti" válečných zločinců z balkánských válek v 90. letech.

V Bělehradě naopak proti zadržení někdejšího bosenskosrbského vůdce protestovaly desítky demonstrantů - podívejte se na video zde.

Co se stalo v Srebrenici?

Srebrenica byla jako muslimská enkláva uprostřed srbského území vyhlášena na jaře 1993 bezpečnou zónou OSN (na ochranu místního muslimského obyvatelstva).

Na tomto území ve východní Bosně o rozloze asi 150 kilometrů čtverečních tehdy žilo asi 45 000 lidí, z nichž polovina byli uprchlíci z okolních oblastí.

V roce 1995 se Srebrenica stala dějištěm největšího masakru civilního obyvatelstva v Evropě od druhé světové války.

Srbské raketomety ji začaly ostřelovat 6. července a o pět dní později ji obsadily srbské jednotky pod velením generála Ratka Mladiće. Ženy, děti a starce dopravili Srbové na muslimská území, ale srebrenické muže - pod záminkou, že hledají válečné zločince - odvezli na několik míst, kde je v následujících dnech popravili. Počet obětí se odhaduje na sedm až osm tisíc.

První informace o masakru v Srebrenici se na veřejnost dostaly až 16. července 1995.

(Vše o válce v Jugoslávii v 90. letech 20. století čtěte zde.)