Slovenský miliardář Dokupil: Utíkám do Čech, drtila mě mafie

Zdálo by se, že když je někdo pánem více než sto milionů eur, nemůže mu nic chybět. Že mu je - jak se říká - moře po kolena. Miroslav Dokupil (38), kterému v přepočtu víc než dvě a půl miliardy českých korun skutečně patří, to ale vidí trochu jinak. Jeden z nejbohatších slovenských podnikatelů už doma nemohl vydržet. Nedokázal trpně snášet výhrůžky nejrůznějších mafií, vyděračů, ale i šikanu státu. Rozhodl se k "ekonomické emigraci" do České republiky. Spolu s Miroslavem Dokupilem se do Čech stěhují nejen jeho miliardové prostředky, ale i obchodní aktivity. Žije teď střídavě v Uherském Brodě, kde buduje velkorysé centrum svých firem, a v Praze. Z pronajatého prezidentského apartmá hotelu Don Giovani navazuje nové kontakty a řídí svoje obchody. Od nábytku k miliardám "Už jsem to nemohl vydržet, to se prostě nedalo. Ano, přiznávám, platil jsem výkupné i výpalné, platil jsem za ochranu života i majetku. Za premiéra Mečiara to ani jinak nešlo, policie pořádně nefungovala, i se soudy to bylo všelijaké," vzpomíná na svoje začátky Miroslav Dokupil, rodák z Dubnice nad Váhom. "Víte, když za vámi přijdou a řeknou - máš tolik a tolik majetku, tak tě ochráníme, řekněme za třicet tisíc měsíčně. A pak dodají - máš dvě děti, viď? Musel jsem platit nejen já, ale doslova každý. Tak to chodilo tehdy, stejné je to i teď." Z výrobce nábytku a zpočátku nesmělého účastníka okresních aukcí a dražeb se postupem doby stal jeden z nejznámějších slovenských obchodníků s realitami. "Bankovní úvěr mi dovolí vydražit továrnu, výrobní družstvo s halami, sklady a podobné nemovitosti. Já je opravím a pronajmu. Penězi za pronájem splácím úvěr a dál podnikám." V kolotoči milionů korun a stovek budov, hotelů nebo restaurací a dalších objektů je úspěch jednoho z nejbohatších Slováků. "Jenomže úspěch se u nás na Slovensku neodpouští," říká otevřeně. "Přitahuje trubce a parazity." A tak raději platil vyděračům i "ochráncům". Peníze za právo žít a pracovat Někdy to vypadalo jako v grotesce. "Jednou přišli od Oša, to byla přezdívka šéfa podsvětí v Dubnici. Věděli, že jsem si pořídil nový vůz Lexus. A řekli mi - ode dneška tě naše ochrana bude stát o deset tisíc víc. Je vidět, že se ti daří." Obrana proti tomu nebyla. Možná, že se o ni pokusil jeho švagr Karol Chlebana. To už dnes nikdo nezjistí. Našli ho brutálně zavražděného, zahrabaného v igelitovém pytli. "Nevím, co za tím je. Možná se švagr s někým zapletl, já jsem do jeho podnikání neviděl, i když jsme před lety začínali spolu," vzpomíná Miroslav Dokupil. Tehdy poprvé dostal opravdový strach o život rodiny i svůj. Na pár týdnů zmizel do ciziny, ale obchody nešlo řídit na dálku. A tak se s ženou Miroslavou (34), synem Dominikem (7) a dcerkou Denisou (4) nakonec vrátili. Co zbývalo jiného? A vše pokračovalo jako dřív. "Je pravda, že za vlády premiéra Dzurindy se to zlepšilo. Policie začala být na gangstery daleko přísnější. Život byl snazší. Jenomže teď už je všechno ve starých kolejích. Jenom holohavce vystřídaly organizované finanční skupiny." Definitivní rozhodnutí odejít padlo letos v létě. "Kvůli výhrůžkám jsem požádal policii v Trenčíně o ochranu syna. Ani se mi neozvali. Prostě bez reakce," vysvětlil. Rozhodnuto - do emigrace! Naposledy do ciziny uprchl asi před rokem a půl. Kdosi mu zapálil před sídlem firmy vůz, telefonické výhrůžky, pronásledování záhadnými auty i návštěvy vyděračů nebraly konce. A k dovršení všeho mafie koupila jednoho z jeho nejbližších spolupracovníků. "Teď už vím, že mu slíbili deset milionů. Podal na mě smyšlená trestní oznámení. Bez potíží bych je vyvrátil. Ale mezitím mi hrozilo zatčení a vazba. Moje obchody by se podstatně zkomlikovaly a některé firmy to nemusely vydržet. I tak se na Slovensku likviduje konkurence." Cesta Miroslava Dokupila s rodinou vedla do Uherského Brodu, kde byl v devadesátém roce jako voják v poddůstojnické škole. Město i pár lidí tady znal, a tak se rozhodl začít nový život v nedalekých Luhačovicích. "Žena i děti jsou spokojené. Je tu i církevní škola pro syna, manželka je věřící, a čistý vzduch, krásná příroda." On sám také věří, i když do kostela moc nechodí. "Věřím, že jsme tu na návštěvě, abychom se něco naučili a pak, kdesi v druhém vesmíru, to rozvíjeli. A neubližovali jiným!" "Budu žít jako člověk" Cestu zpátky domů pan Dokupil nevidí, do konce letošního roku tam s podnikáním končí. Slovenská spořitelna mu ještě letos 4. srpna poskytla úvěr deset a půl milionu eur. Stále má 660 "podnikatelských vztahů", které dávají práci pěti tisícovkám lidí, za posledních sedm let zaplatil 135 milionů korun na daních. Přesto z domova utíká! "V Čechách budu žít jako člověk. Odmítám to agresivní prostředí na Slovensku, nepřejícnost, závist a mafiánské praktiky. U vás je to přece jen jiné, tady podnikatele škubou peříčko po peříčku, na Slovensku ho rovnou zaříznou." Dokončuje výstavný dům na okraji Prahy, žít ale chce i v Luhačovicích a někdy v budoucnu i v Brně. Chce tu zapustit kořeny. Proto výjimečně hovořil s Nedělním Bleskem. "Na Slovensku o mně napsali spoustu vyložených nesmyslů. Chci, aby mě lidé tady znali, nemám co skrývat. Vždyť jen za poslední rok jsem měl patnáct daňových kontrol a všechno bylo v pořádku. Jinak bychom spolu nehovořili..."