Počasí, pivo a víno

Naši předci například vypozorovali souvislost mezi vánočním počasím a úrodou chmele a vína. Zatímco milovníci piva by měli sledovat, jak bude na Štědrý den, o víně se podle lidových pranostik rozhoduje na Silvestra

Pranostiky na prosinec: Jaké bude jaro?

Právě úrody, ale i toho, jak bude pokračovat zima a jaké bude jaro, se týkají prosincové pranostiky. Čeho si lidé na vesnici všimli?

• Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
• Mnoho sněhu v prosinci – mnoho ovoce a trávy.
• Pošmurný prosinec dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.
• Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
• Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
• Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou.
• Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
• Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
• Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
• Studený prosinec – brzké jaro.
• Když prosinec bystří, po Vánocích jiskří.
• Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
• Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady.

Vánoční pranostiky

• Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
• Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice snesou mnoho vajíček.
• Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnost dobrá naděje.
• Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
• Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.

Pranostiky a zvyky pro významné prosincové dny

S prosincovými dny je spojeno také hodně tradic a zvyků. 4. prosince utrhněte třešňovou větvičku, 5. prosince potkejte Mikuláše, 13. prosince neuklízejte a 25. prosince nevěšte prádlo.

4. prosince: Barbora

LEGENDA: Svatá Barbora měla silné křesťanské přesvědčení, což bylo v době jejího života zakázané. Její nelehký život plný útěků skončil dlouhým mučením a nakonec jí vlastní otec usekl hlavu. Podle legendy se pak na něj snesl z nebe blesk a usmrtil ho. Pro křesťany je svatá Barbora silnou svatou osobou a velkomučednicí. Je patronkou horníků, pyrotechniků, dělostřelců a ochránkyně při epidemiích. S její osobou se váže hned několik lidových tradic.

TRADICE A ZVYKY: V 19. století bylo na českém venkově zvykem, aby v tento den dívky z vesnice navštívily každý dům, kde byly děti. Dívky byly pěkně oděné a na hlavě měly věneček, v ruce držely koště. Když bylo potřeba, mohly zlobivým dětem pohrozit. Každému pak ale daly nějakou dobrotu či sladkost. Někdy jim dělal doprovod i anděl s čertem.

Dalším lidovým zvykem je trhání třešňové nebo višňové větvičky. Pokud ve váze do Vánoc rozkvete, pak se ta dívka, která větvičku trhala, vdá. Rozkvetlá větvička je také symbolem nového světla pro Ježíše Krista a zimního slunovratu.

 • O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
•  Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
 • Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
 • Když je Barbora ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.  
• Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
 • Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude příští rok hodně trávy. 
 •  Na svatou Barboru saně do dvoru.

6. prosince: Mikuláš

Druhá nejuctívanější svatá osoba svatý Mikuláš byl znám pro svou štědrost a nespočet zázraků, které se v jeho přítomnosti staly. Byl také ochráncem nespravedlivě obviněných lidí, je patronem mnoha profesí, dětí a zajatců.

V předvečer dne jeho úmrtí 5. prosince Mikuláš navštěvuje v doprovodu čerta a anděla všechny děti. S sebou nese velkou knihu, kde je napsáno, jestli je dítě hodné, či zlobivé. Těm zlobivým pohrozí čert a hodné děti odmění anděl. Tato tradice se nejen v naší zemi drží už několik stovek let. Postava Mikuláše byla inspirací k vytvoření mýtické postavy Santa Clause.   

  • Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
  • O svatém Mikuláši často snížek práší.
  • Svatý Mikuláš splachuje břehy.
  • Na svatého Mikuláše už je zima celá naše.  
• Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.

13. prosince: Lucie

Legenda praví, že svatá Lucie měla krásné oči. Šlechtic, který ji uvěznil za šíření křesťanství, ji miloval a ze všeho nejvíc ho očarovaly právě její oči. Proto se Lucie rozhodla, že mu své oči pošle jako dar. Jako zázrakem se jí do druhého dne zrak vrátil a její oči byly ještě krásnější než předtím. To vzbudilo velké pobouření a Lucie byla odsouzena k mučednické smrti. Kvůli tomu je Lucie patronkou slepých lidí a je vzývána při očních nemocech.

TRADICE A ZVYKY: Podle starých tradic je Lucie považována za symbol čistoty. Proto se v tento den nesmělo uklízet, prát, žehlit a dělat jakékoliv domácí práce.

Jaký význam má pranostika "Lucie noci upije"?

I když slunce začíná pomalu zapadat později, dny se stále ještě neprodlužují. Je to dáno tím, že slunce vychází později také ráno. Na tento fakt poukazuje snad nejznámější pranostika: Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. A tady jsou další:

  • Od Lucie do Vánoc každá noc má svoji moc.
  • Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku. (12 dní – 12 měsíců)
  •  Svatá Lucie – královna zimy.
  •  Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
  •  Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc. 
  •  Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.

16. prosince: Albína

S blížícím se zimním slunovratem se noci stále prodlužují. Brzy je tma, a lidé se tedy více zdržují u rodinného krbu. Dvojnásobně to platí, když k tomu navíc ve dne prší. Je proto více času na domácí práce a celkovou přípravu na Vánoce. Proto pranostiky v tento den vzpomínají déšť a volný čas na úklid.

  •  O svaté Albíně schovej se do síně.
  •  Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
  •  O svaté Albíně je po sněhové peřině.
  •  Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
  •  Svatá Albína je nejpilnější přadlena.

24. prosince: Adam a Eva, Štědrý den

Se Štědrým dnem je spojeno hned několik tradic a zvyků. Patří sem především zdobení stromečku, nadílka dárků, postění se, slavnostní štědrovečerní večeře a krájení ovoce. Pro křesťany je to den před narozením Ježíše Krista a zároveň poslední den adventu. Pranostiky pro tento slavnostní den napovídají, jaká bude příští rok úroda a hojnost hospodářství. Milovníky piva pak určitě bude zajímat pranostika, která se týká chmele.  

• Padá-li na Štědrý večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
• Jasno na den Štědrý – úroda tvrdého zboží a hrachu.
• Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
• Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky.
• Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
• Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
• Na Adama a Evu čekejte oblevu.   
• Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje povětrnost příštích dvanácti měsíců.

25. prosince: Narození Páně, Boží hod vánoční

Den, kdy se narodil Ježíš Kristus, je křesťany považován za první den Vánoc. Pojí se k němu mnoho legend, pověstí, obyčejů a tradic.

TRADICE A ZVYKY: Určitě byste neměli uklízet, prát, vysávat a dělat nic, co by mohlo nově narozeného Ježíše vzbudit. Neštěstí do domu by vám mohlo přinést pověšené vyprané prádlo.

  •  Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
  • Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.
  • Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.

26. prosince: Štěpán

Den, který patří svatému Štěpánovi, prvnímu křesťanskému mučedníkovi, se slaví především v kruhu rodinném. V minulosti chodily děti na Štěpána na koledu. Věřily, že koledou mohou změnit svůj osud a nahlédnout do budoucnosti prostřednictvím předmětů, které na koledě dostaly. V tento den také většinou končila čeledínům a děvečkám služba u pána, z čehož vyplývá pranostika: Na Štěpána není pána.

 • Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
• Pak-li na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatně se urodí.
• Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.
• Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
• Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.

31. prosince: Silvestr

Svátek má Silvestr, což byl vážený papež, kterého církev uctívá jako světce. Končí starý rok a začíná nový. Počasí by měli sledovat hlavně milovníci vína, protože právě jeho kvalita se v pranostikách pro tento den řeší. 

• Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
• Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.

Co je to pranostika?

Pranostiky jsou mezi lidmi už několik stovek let. Jejími tvůrci jsou obyčejní lidé, hospodáři a řemeslníci, kteří pozorovali koloběh přírody a podle něj předpovídali události následujícího období. Pravidelně se opakující přírodní úkazy měly vliv na následnou úrodu, chování zvířat a budoucí předpověď počasí. Lidé si tak za pomoci krátkých sloganů mohli předat zprávy, jakou plodinu mají zasadit nebo jak horké bude následující léto.

Mnoho pranostik upadlo v zapomnění, ale stále jsou takové, které se přenáší z generace na generaci. Např.: Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. V této a také v mnoha dalších pranostikách zůstává kus pravdy po stovky let. Jiné však pozbývají na svém významu, protože jsou nahrazeny moderními meteorologickými modely, které nám napovědí mnohem více než pranostika samotná. I tak můžeme považovat pranostiky za část kulturního dědictví, které bychom neměli ztratit.