18°C
Pro mnohé z nás začíná v červenci to pravé léto. Název tohoto v pořadí sedmého měsíce se podle jedněch odvíjí především od právě dozrávajících červených plodů. Další teorie říká, že jméno měsíce července, stejně jako června, je odvozeno od červů, kteří jsou v tomto období aktivní a zkypřují půdu (i když v praxi jde spíš o žížaly).
NEJVÍC VÁS ZAJÍMÁ: Kdy je svatá Anna a jaké další pranostiky kromě "svatá Anna chladna z rána" se k ní vážou?
Měsíc červenec napoví, jaké bude počasí v zimě
Z červencového počasí naši předci odhadovali, jaká je čeká zima. Co všechno vypozorovali? Zjistíte to z následujících pranostik.
- Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.
- V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
- Jsou-li mraveniště v červenci výše, přijde tuhá zima spíše.
- Kolik mračen na Jakuba (25. července), tolik v zimě sněhu.
- Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou Vánoce.
- Jakub bez deště – tuhá zima.
- Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
- Když na svatou Annu (26. července) mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.
- Je-li svatá Anna prokřehlá, přijde zima studená.
Pranostiky pro červencové dny
Říká se, že červenec má nejméně lidových pranostik z celého roku. Lidé totiž měli vždy tolik práce, že nevěnovali počasí a přírodě tolik pozornosti. Ale i tak s sebou téměř každý den nějaké to moudro přináší.
4. července: Prokop
Svatý Prokop je patronem rolníků, horníků, vinařů a poustevníků. Jestliže bude v tento den pršet, počítejte s vydatnou dešťovou zálivkou ještě další měsíc. Díky tomu se ale třeba dočkáme nezapomenutelné houbařské úrody. Špatné počasí na Prokopa může také věštit zvýšení cen. Alespoň podle pranostik:
- Vydatné deště na Prokopa věští mnoho vody.
- Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
- Svatého Prokopa den, nešťastný den.
- Svatý Prokop seje houby.
- Přijde-li svatý Prokop s deštěm, přijdeš s košem hub.
- Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
Červencové státní svátky
Pro nás znamenají červencové státní svátky dva dny volna, naši předci ale měli plné ruce práce.
5. července: Cyril a Metoděj
Slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří v roce 863 přišli na Velkou Moravu, naučili lidi gramotnosti a předali jim mnoho užitečného.Byli to ochránci a patroni celých Čech a Moravy. V dobách, kdy pranostiky vznikaly, se tito bratři filozofové jmenovali Crha a Strachota (špatný překlad z řečtiny) a pro některé pranostiky se používají tato původní jména.
- Svatý Cyril a Metoděj radí pracovat.
- Cyril a Metody – první ovčí pastvy.
- Crha a Strachota vyháňá ptáčník z búdy a pastuchy do búd.
- Crhy a Strachoty, svině vyžeň za ploty.
- Crha a Strachota, pro vinaře robota.
6. července: Jan Hus
- Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.
8. července: Kilián
- Kolik žita narostlo do sv. Kiliána, tolik už ostane.
13. července: Markéta
Svatá Markéta byla patronkou sedláků, ale také těhotných žen, kojných i panen. Lidé ji uctívali také jako pomocnici při neplodnosti, poraněních a v nouzi.
- Svatá Markéta hodila srp do žita.
- Na Markétu-li pršívá, čtrnáct dnů vlhko bývá.
- Svatá Markyta vede (vodí) žence do žita.
- Svatá Markyta velí: Lidé, okopávejte zelí.
- Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta. Ženci na pole, včely z pole.
- Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
- Není-li na svatou Markétu slunečno, dostaneme sotva seno domů za sucha.
- Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.
- Prší-li na svatou Markétu, opadají ořechy vlašské a ořechy lískové zčerviví.
- Svatá Markyta češe první hrušky.
20. července: Eliáš
- Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
- Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
22. července: Magdalena
- V den Máří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává.
- Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod (nebo: půjdou hodně kupci na len).
25. července: Jakub
Svatý Jakub je patron poutníků, bojovníků, dělníků, horníků, ale také kloboučníků a lékárníků; lidé ho vzývali i na ochranu před revmatismem.
- Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
- Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
- Co do sv. Jakuba (vína) odkvěte, do Havla uzraje.
- Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.
- Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
- Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
- Z které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.
- Deště před Jakubem po tři dni špatní proroci jsou žitných dní.
- Jakub naseče, Anna upeče.
- Jakub-li vlaží, žaludy kazí.
- Na Jakuba déšť jako žravý jed kazí modrý na pohance květ, proto vzácný bývá v oulech med.
- O svatém Jakubě přicházejí silné bouře.
- Svatý Jakub si rád zahromuje.
- Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
26. července: Anna
Kdo by neznal pranostiku: Svatá Anna, chladna z rána. 26. července je léto ve své polovině a je na svém vrcholu. Lidé si po několik století všímali pomalu se měnícího trendu letního počasí.
- Anenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.
- Okolo svaté Anky chladné poránky.
- Bábo, bábo, svatá Anno, dej, aby uzrálo!
- O svaté Anně žitečka se nažne.
- Svatá Anna žito žala.
31. července: Ignác
- Od svatého Ignáca léto se obracá.
Další červencové pranostiky
- Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
- Co červenec končí, srpen začíná.
- Nebyl-li červen dostatečně deštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
- Červenec – úrody blíženec.
- Slunce peče – déšť poteče.
- V červenci dne ubývá a horka přibývá.
- Jsou-li dny v červenci jasné a čisté, přináší dary hojnosti jisté.
- Červenec horký, jsou pěkné vdolky.
- V červenci ženci na pole a včely z pole.
- V červenci kdo v dešti seče, za sucha sklízí.
- Chladný červenec celé léto odradí.
Jak pranostiky vznikaly a co je na nich pravdivého?
Pranostiky se tvořily před mnoha stovkami let a lidé je vymýšleli většinou podle toho, jaké bylo počasí. Déšť, teplo, zima, sníh nebo třeba velké sucho byly vždy předzvěstí nějakého dalšího procesu, který se většinou podepsal na hospodářství a celé úrodě. Mnoho pranostik je už zapomenuto, ale jsou i takové, které znají dokonce i malé děti.
