Den válečných veteránů je v České republice stále poměrně novým svátkem. Zatímco v jiných zemích se slaví často již takřka celé století, v ČR je významným dnem teprve od roku 2001. Slaví se vždy 11. listopadu a jeho symbolem je květ vlčího máku. Jak samotný svátek, tak vlčí máky přitom mají svůj původ v 1. sv. válce.

Tradice Dne válečných veteránů sahá k prvnímu výročí konce první světové války a je úzce spojená se západními Spojenci. Rok po konci války si lidé 11. listopadu poprvé připomněli podepsání příměří. Tehdejší prezident USA Woodrow Wilson ještě v tom roce vyhlásil 11. listopad Dnem příměří, ze kterého se následně ve 20. letech stal oficiální státní svátek Spojených států a na Den veteránů byl americkým Kongresem přejmenován teprve v roce 1954.

Ve Spojeném království je 11. listopad stále připomínán jako Den příměří. Veterány si Britové připomínají během Remembrance Day, ten připadá vždy na neděli, která je nejblíže 11. listopadu. Ve stejný den si své padlé připomínají i Francie s Belgií.

Již 4. listopadu si pak své padlé připomíná Itálie. I toto datum je spojeno s koncem 1. světové války. Italové si ovšem připomínají den, kdy vstoupilo v platnost příměří s Rakouskem-Uherskem. V Německu si pak padlé připomínají při Volkstrauertagu (něm. lidový den smutku), který se od 50. let slaví dvě neděle před první adventní nedělí.

Vlčí máky

S Dnem válečných veteránů je spojený symbol květu vlčího máku. Jeho historie je často spojována s básní Na flanderských polích, kterou napsal kanadský básník a voják v první světové válce John McCrae. V návaznosti na ni se květu vlčího máku rozhodla jako symbolu připomínky padlých veteránů chopit Američanka Moina Michaelová. V roce 1920 pak díky ní vlčí mák jako symbol padlých začala používat Americká legie (asociace válečných veteránů ve Spojených státech).

Ve Velké Británii si vlčí máky o rok později osvojil polní maršál Douglas Haig, velitel britských sil v první světové válce a zakladatel Královské britské legie (RBL, organizace sdružující britské válečné veterány).

RBL pak na svých stránkách připomíná, že zmínka vlčích máků v básni, která jejich symbolické použití předznamenala, není náhodná. Vlčí mák je totiž odolná květina a tisíce jich každý rok vyrostly i uprostřed krajiny rozervané boji první světové války.

Charitativní sbírky

V Británii, stejně jako v České republice je pak prodej vlčích máků 11. listopadu spojen se sbírkou na pomoc válečným veteránům. Sbírky mají původ v Anglii u Douglase Haiga a RBL. V prvním roce RBL objednala 9 milionů vlčích máků a prodala je takřka okamžitě. O rok později proto vznikla Poppy Factory (továrna na výrobu umělých vlčích máků), která zaměstnává bývalé vojáky se zdravotním postižením.

V Česku nabízí veteránům pomoc například organizace Vlčí máky. Ta kromě veteránů pomáhá i aktivním vojákům, kteří se například setkají s nespravedlností při výkonu služby, nebo těm, kdo řeší psychickou zátěž kvůli problémům s financemi nebo ve vztazích. Stejně tak nabízí pomoc i rodinám a blízkým aktivních vojáků.

Sbírku pravidelně pořádá i obecně prospěšná organizace Post Bellum, která stojí za projektem Paměť národa. Vlčí máky si lidé mohou koupit na vybraných místech mezi 1. a 11. listopadem. Jejich mapu najdete na stránkách Paměti národa. Svou sbírku pořádá i ministerstvo obrany, její kasičky podle informací na stránkách ministerstva lze najít u všech vojenských útvarů,  na vojenských školách a ve vojenských nemocnicích.

Ve Francii se pak za stejným účelem prodávají chrpové květy. Chrpa polní totiž podobně jako vlčí mák byla jedna z mála květin, které rostly i uprostřed bitevního pole. Pro Francouze mají chrpy i další symboliku. Pro čerstvé odvedence, kteří přišli na frontu, se totiž začalo používat označení bleuets (chrpy) pro jejich dosud čisté modré uniformy, které v té době francouzská armáda používala.

Video
délka: 01:01.14

Ostatky válečného hrdiny Miloše Knorra se vrátily do Ivančic v den jeho 100. narozenin. Jiří Nováček

Fotogalerie
30 fotografií