Psychologové o Grossových dcerách: Měly by otce doprovodit na poslední cestě!

Dětský psychoterapeut Miloslav Čedík s krokem Šárky Grossové nesouhlasí. „Co se týče samotné věci, že paní Grossová dětem o smrti neřekla a odvezla je do školy, není to podle mne dobrým řešením. Samozřejmě jim to měla říct jako prvním... Smrt je v českých rodinách často tabuizovaná, ale protože jde o přirozenou věc, mělo by se o ní i před dětmi otevřeně mluvit," řekl pro deník Aha!.

Čedík zároveň připomíná, že dívky o vážné nemoci a blížící se smrti tatínka věděly, a měly proto čas se s ním rozloučit. "V tom je jistá 'výhoda' takové nemoci oproti náhlému úmrtí, kdy si rodiče s dětmi nestihnou vše říct a opravdu se rozloučit. Teď by měla rodina truchlit, a to nejlépe o samotě, je to citlivé a intimní období, ale i truchlení po tatínkovi je součástí rituálu, který by se měl dodržovat. Dívky by pak měly tatínka samozřejmě doprovodit na poslední cestě a pak nezbývá než čekat, až čas otupí bolest ze ztráty. Okolí by samozřejmě mělo být teď k dívkám citlivé,“ dodal.

Rodinný přítel Grossových promluvil: Věděl, kdy zemře!

Jiného názoru je ale psycholog Jiří Novák, který se Šárky Grossové zastává. „Určitě paní Šárka udělala dobře, že dívky poslala do školy. Je to lepší řešení, než kdyby jim to řekla ráno. Ve škole jsou totiž děti vystaveny i jiným vlivům, jsou ve společnosti vrstevníků a s podobnou zprávou se tam vyrovnají lépe," řekl Novák. 

I on vidí jistou "výhodu" v tom, že dívky vzhledem k vážné nemoci alespoň věděly, že konec se blíží. "Horší by bylo, kdyby úmrtí přišlo náhle, bez varování, jako je to například při autonehodě. Rozhodně je potřeba situaci nedramatizovat, tím se jitří emoce a může to vést až k depresím. Pokud jde o účast na pohřbu, dívky už jsou ve věku, aby to zvládly. Je to jakýsi rituál rozloučení, kterým se vztah s blízkým člověkem zakončí. Rozhodně by neměly vidět tělo mrtvého. Je lepší, když si děti tatínka zapamatují živého. Totéž ale platí i u dospělých,“ dodal.