Hledá se premiér: Kdo z ODS má šanci?
Do čela ODS nastoupil namísto Petra Nečase první místopředseda Kuba, což se čekalo. Jedná se však o kontroverzní osobnost - kvůli spojování s "kmotrem z Hluboké" Pavlem Dlouhým. Původně začínal jako lékař, pak začal podnikat. Kdo jsou však další možní premiérové z řad ODS?
Martin Kuba (40)
Ministra průmyslu a obchodu, první místopředseda ODS. Původně pracoval jako lékař, mimo jiné u záchranné služby, později začal podnikat. Provozoval minipekárnu, v roce 2007 založil síť obchodů s ovocnými koktejly.
Členem ODS je od roku 2003, od roku 2008 je předsedou jihočeské ODS. Začínal v komunální politice jako zastupitel Českých Budějovic. Jenže i právě proto je spojován s vlivným jihočeským podnikatelem Pavlem Dlouhým, "kmotrem z Hluboké".
Pavel Blažek (44)
Ministr spravedlnosti a místopředseda ODS. Členem strany je od roku 1998. Před třemi lety se Blažek stal jedním z tvůrců velké koalice ODS a ČSSD na brněnském magistrátu, což vyvolalo kritiku i ze strany Petra Nečase.
Na podzim 2010 pak Blažek po konfliktu s Nečasem skončil v dozorčí radě Lesů ČR, epizoda ale byla odsunuta do pozadí, když Blažek loni vystřídal v ministerském křesle Jiřího Pospíšila.
Blažek vystudoval brněnská práva a od poloviny 90. let působí jako advokát. Již v listopadu 2009 ho tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek označil jako jednoho z možných nástupců. Blažek tehdy řekl, že předsednické ambice nemá.
Tomáš Chalupa (38)
Ministr životního prostředí a místopředseda ODS. Od roku 2002 vedl téměř devět let radnici Prahy 6, ve funkci starosty vystřídal Pavla Béma, který tehdy zamířil do čela pražského magistrátu.
Jako ministr se v poslední době stal terčem kritiky ze strany ekologických aktivistů například kvůli chystané nové úpravě zón v Šumavském národním parku nebo kvůli údajně příliš vstřícnému stanovisku MŽP k dostavbě jaderné elektrárny Temelín.
Chalupa studoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, politologii na Filozofické fakultě UK, absolvoval pražská práva. V 90. letech pracoval jako novinář, poté byl zaměstnancem hlavní kanceláře ODS a od září 1997 do ledna 1998 působil jako mluvčí tehdejšího premiéra Václava Klause.
Jiří Pospíšil (37)
Místopředseda Poslanecké sněmovny. Do loňského června byl dva roky ministrem spravedlnosti v Nečasově kabinetu, stejnou funkci zastával také v obou vládách Mirka Topolánka.
Odvolání Pospíšila z vlády premiér Petr Nečas loni zdůvodnil tím, že ztratil důvěru v jeho schopnost manažersky a rozpočtově zvládnout resort. Právě pod Pospíšilem však dokázala ODS v Plzeňském kraji jako jediná vyhrát v krajských volbách. Hejtmanem se ale nestal, krajskou radu sestavila ČSSD s komunisty.
Za jeho působení v čele ministerstva spravedlnosti bylo prosazeno několik zásadních právních norem, třeba novela trestního řádu nebo nový občanský zákoník. Byl ale také kritizován za váhavý postoj v případu lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka nebo ke kauze tzv. justiční mafie.
Zbyněk Stanjura (49)
Ministr dopravy a původně veřejnosti nepříliš známý regionální politik. Do nejvyšší politiky se dostal poté, co v květnu 2011 vystřídal v čele poslanců ODS Petra Tluchoře. Za svůj politický vzestup vděčí premiérovi Petru Nečasovi, který se veřejně nechal slyšet, že Tluchoř ztratil jeho důvěru, a prosazoval právě Stanjuru.
Před vstupem do komunální politiky v Opavě pracoval Stanjura v letech 1992 až 2002 jako programátor a později ředitel ve firmě ESKON, věnující se identifikačním systémům. Od roku 2002 vede moravskoslezskou ODS.
Já bych to vzala, ale nemám čas!