Kdo skončil v klepetech? Nečasova pravá ruka Nagyová, trafikanti z ODS i šéf rozvědky
Při rozsáhlém zatýkání v úřadu vlády odvedla protikorupční policie v poutech pravou ruku Janu Nagyovou. Ale také rebely Tluchoře a Fuksu, kteří proti Nečasovi ještě nedávno brojili, ale umlčeli je výnosnými trafikami. Dalšími zatčenými pak jsou někdejší šéf vojenské rozvědky Ondrej Páleník, jeho nástupce Milan Kovanda, šéf Úřadu vlády Poul a Roman Boček, bývalý náměstek ministra zemědělství Bendla a kamarád kmotra Rittiga.
Jana Nagyová (48)
Pracovala jako účetní, v roce 1996 však rozjela kariéru v politice. Stala se totiž sekretářkou a později dokonce oblastní manažerkou v krajském sdružení ODS v Karlových Varech.
Osm let pak působila jako asistentka senátora Vladimíra Kulhánka. Její hvězda však stoupala výš a výš. V hlavní kanceláři ODS se stala provozní šéfkou a po volbách v roce 2006 si jí tehdejší místopředseda strany Petr Nečas vytáhl na ministerstvo práce.
Už tam vedla Nagyová Nečasovu kancelář. A ve stejné práci pokračovala, když se Nečas stal v roce 2010 premiérem. Nečas ji za její usilovnou práci, kdy prý i po nocích "dřela jako kůň", štědře odměňoval - brala až 190 tisíc měsíčně! Kvůli uveřejnění výše odměn je však stíhán bývalý ředitel rozvědky Karel Randák.
Vliv Nagyové pak dále rostl. A bylo jasné, že na ní Nečas dá. Spekulovalo se však i tom, že jejich vztah přerostl profesionální rovinu. Nečas však nikdy nepotvrdil zvěsti o tom, že je jeho milenkou. A to ani v době, kdy požádal o rozvod s manželkou Radkou.
Petr Tluchoř (45) a Ivan Fuksa (49)
Spojil je odpor proti vládnímu daňovému balíčku. Petr Tluchoř a Ivan Fuksa jej nechtěli podpořit a vypadalo to, že Nečasově vládě pořádně zavaří. Nakonec však rebelové z ODS vyměkli a složili poslanecké mandáty, čímž nechali balíček projít Sněmovnou. Šuškalo se o tom, že dostali za svůj ústupek výnosné trafiky. Tluchoř v ČEZ, Fuksa v Českém Aeroholdingu.
Tluchoř je přitom vystudovaný právník, který nyní pracoval jako konzultant. Do ODS nastoupil v roce 1996 a angažoval se především v komunální politice v Brandýse nad Labem. Do Sněmovny se dostal v roce 2004 jako náhradník a od září 2006 několik let řídil poslanecký klub ODS. Na jaře 2011 jej Věci veřejné obvinily z toho, že pomáhal připravovat puč uvnitř jejich strany, což však Tluchoř odmítl.
Ivan Fuksa se po revoluci také angažoval v komunální politice - v Příbrami, kde dosáhl až na post starosty. Sklízel však kritiku za zadlužení města. Od ledna 2007 do května 2010 zastával funkci prvního náměstka ministrů financí Miroslava Kalouska (nyní TOP 09) a nestraníka Eduarda Janoty. Od května 2010 do října 2011 byl Fuksa ministrem zemědělství. Loni v listopadu pak překvapivě kandidoval na kongresu ODS na předsedu strany proti Nečasovi a získal hlasy téměř třetiny delegátů.
Ondrej Páleník (48) a Milan Kovanda (44)
Když premiér Nečas hledal nového ministra obrany po Karolíně Peake, objevilo se mezi kandidáty i jméno šéfa Správy státních hmotných rezerv. Slovenský rodák Páleník je totiž bývalý kariérní voják, který většinu aktivní služby strávil u výsadkářů v Prostějově, kde od roku 2002 vedl elitní 601. skupinu speciálních sil.
Zúčastnil se i zahraničních misí v Perském zálivu i Afghánistánu. A v roce 2007 se stal šéfem tajné služby - Vojenského zpravodajství. V čele armádní rozvědky vydržel přes pět let, což je nejvíce v historii tohoto útvaru. Loni jej však Nečasova vláda odvolala, jedním z vysvětlení může být Páleníkovo "kamarádíčkování" s exministrem obrany Martinem Bartákem, který figuruje v několika podezřelých zakázkách.
Podle deníku Právo však byl zatčen i Páleníkův nástupce, tedy současný ředitel Vojenského zpravodajství Milan Kovanda. Absolvent vysoké vojenské školy ve Vyškově za sebou má zahraniční misi KFOR v Kosovu i operaci v Afghánistánu. Je nositelem řady vojenských vyznamenání, v květnu byl povýšen na generálmajora.
Roman Boček (44)
Dalším zadrženým pak má být i Roman Boček, někdejší náměstek ministra zemědělství Petra Bendla. A také blízký přítel pražského kmotra Rittiga. Boček je nyní členem představenstva Českých drah.
Boček byl přitom od roku 2003 pět let ředitelem Oblastní nemocnice v Příbrami. Stal se však také významným členem středočeské regionální rady ODS. Od ledna 2009 do července 2010 pak působil jako náměstek ministra dopravy, když resort vedl Vít Bárta.
Lubomír Poul (48)
Ve funkci vedoucího Úřadu vlády ČR je od července 2010. Předtím působil od roku 1996 na ministerstvu průmyslu a obchodu. Od loňského prosince je Poul členem dozorčí rady ČEZ.
