Kateřina Zemanová: Jako každý puberťák jsem byla nejchytřejší na světě

Co teď vůbec budete dělat? Chcete pracovat ve službách tatínka?

„Určitě. Učitelé i ředitel na gymnáziu mě naštěstí hodně podporují, takže ve škole přejdu na individuální studijní plán. Jak už jsem říkala, roli první dámy bude asi plnit moje maminka, ale je mi jasné, že i jako první dcera mám nějaké povinnosti a pravomoci, tak bych se jim chtěla věnovat.“

Jaké to bylo ve škole v průběhu kampaně? Nedávali vám učitelé, kamarádi nebo spolužáci sežrat, že jste Zemanová? Přece jen většina studentů podporovala knížete.

„Pokud mě to odcizilo od kamarádů, tak to nebyli opravdoví kamarádi – a je vcelku jedno, jestli volili pana Zemana nebo pana Schwarzenberga! Ale musím říci, že v mém ročníku bylo spousta lidí, kteří za mnou sami chodili a říkali: Ty jsi dcera toho Zemana, viď? Tak my jsme si přečetli jeho knížku a chvíli jsme se tím zabývali a budeme ho volit. A pak šli taky do studia, když byl televizní duel, a podporovali ho. To mě strašně vzalo a díky za to. Ne, my ve škole neměli knížecí atmosféru.“

Co si s sebou vezmete na Hrad?

„Vím, že už je nejvyšší čas, ale já jsem nad tím vážně moc nepřemýšlela. Určitě budeme stěhovat knížky, které máme tady v Praze, ale bydlíme v normálním panelákovém bytě, tak jich ani moc není. Ty opravdové hory knih jsou na chalupě - a ty tam asi zůstanou, protože táta se Vysočiny určitě úplně nevzdvá Asi budeme stěhovat nějaké oblečení, jinak nevím.“

Co třeba nějaké talismany nebo vzpomínky?

„Marně přemýšlím. V bytě máme na stěnách hodně fotografi í našich přátel, tak ty asi půjdou s námi.“

Říkáte, že na Vysočině je hora knih. Jaké knížky tam pan otec má?

„Knihovna tam opravdu praská ve švech. On je tatínek mimořádný čtenář – současně je schopen číst sedm knih a přitom čte hrozně rychle. Má tam encyklopedie, beletrii, vědecké knížky… A přátelé mu pořád nosí nové. Teď už je musíme dávat do patra. Doufám, že to chalupa vydrží.“

Váš otec je vzdělaný, kdo s ním nedrží krok, tomu to dává najevo. Neměla jste z táty někdy komplex?

„Myslím, že ne. Oni o mně často říkají, že jsem takovej malej Zeman, mám podobné vlastnosti. I když, já nikoho nepoučuji, to ani nemůžu, plno lidí je chytřejších než já. Myslím si ale, že ani táta se vlastně nepovyšuje, má jen takový styl. A mně to nikdy nedělal. Snad jen ve dvanácti třinácti, kdy jsem byla jako každý puberťák nejchytřejší na světě, jsem mu párkrát něco vmetla a on mě usadil jednou trefnou větou tak, že jsem se za sebe styděla.“

Před časem jste po návratu ze studií v Americe neudělala zkoušky na prestižním gymnáziu PORG a musela jste změnit školu. Ani tehdy na vás nebyl táta nepříjemný?

„Nikdy jsem na té škole nebyla úplně spokojená. Tím nechci tu školu odsuzovat, prostě mi to tam jen nesedělo. A když jsem se vrátila a měla jsem potíže, táta mi řekl, že jestli se na to necítím, ať klidně opakuji ročník. Že je jedno, jestli mám pětky nebo jedničky, že důležité je jen to, jak jsem s těmi známkami spokojená já. Přešla jsem jinam a je to v pohodě.“

Myslíte, že váš tatínek bude dobrým prezidentem?

„Táta je člověk, který se už v politice pohyboval, nebude to pro něj úplně nová role. Už kdysi se osvědčil, i proto ho lidi zvolili. Já mu jako prezidentovi věřím hlavně proto, že on nemění názory. Můžu to potvrdit i jako dcera, on tvrdí stále to samé co před lety. A nenechá si do toho kecat. Nikdy nezměnil názor na základě toho, že mu někdo něco řekl nebo ho do něčeho tlačil. Změnil by ho, jen kdyby k tomu sám dospěl. Takže podle mě je správný prezident a lidi mu dokážou věřit. A uvidíte, bude je i spojovat.“