Therese Schwarzenberg (72): Dvě svatby s knížetem, ochrnutí i nevěra!

Pro značnou část levice je Schwarzenberg symbolem ztráty národní identity a státní svébytnosti. Chybí mu cit pro národní zájmy a je víc oddán svým zahraničním přátelům než této zemi. Jeho kariéra je popřením Masarykova republikánského odkazu. I když se na levici najde mnoho lidí, kteří mají sklon ke kosmopolitismu, šlechtický kosmopolitismus je jiný. Nevyrůstá ze stavění všelidských hodnot nad národní. Šlechtický kosmopolitismu je spojen s upřednostňováním zájmů evropské aristokracie a jejich spojenců před potřebami národů a států. Je to kosmopolitismus privilegovaných, kteří nemají vlast a jsou ochotni vládnout kdekoliv. Dnes je Schwarzenberg stavěn proti Zemanovi jako symbol změny. Je možné, že tomu mnozí uvěří, neboť stokrát opakovaná lež se prý stává pravdou. Ne zcela – stává se jen iluzí vypadající jako pravda. Skutečnou pravdou je, že Schwarzenberg byl u mnoha zásadních změn od roku 1989. V každém případě patřil mezi hlavní opory šlechtických i církevních restitucí. Ne náhodou se vyrojila hesla typu „Kníže na Hrad = amnestie pro Kalouska“. Už několikrát jsem zaznamenala v souvislosti se Schwarzenbergovými politickými úspěchy poznámku, že Češi jsou národem lokajů… Fakt, že ve skeptickém Česku takový kandidát získal přízeň čtvrtiny aktivních voličů, svědčí o ztrátě kontinuity s národním obrozením a Masarykovým ideovým dědictvím. Pravdou ale je, že spojení se svými pokrokovými dějinami ztrácejí celé vrstvy evropských obyvatel. Je žalostný pohled na liberály, kteří na bodácích šíří demokracii po světě, a doma se vtírají do přízně královny. Skutečná demokracie a monarchie byly a jsou neslučitelné pojmy. Copak si lid neumí vládnout a potřebuje privilegované mocnáře? Dlužno dodat, že Schwarzenberg sice získal podporu čtvrtiny aktivních, ale jen sedminu oprávněných voličů.