Překvapivá slova premiérky Meloniové: Evropa má začít jednat s Ruskem!
Nastal čas, aby Evropa začala o válce na Ukrajině jednat také s Ruskem, prohlásila dnes podle agentury AFP italská premiérka Giorgia Meloniová. Zároveň se vyslovila pro vytvoření funkce evropského zvláštního vyslance, který by Evropě umožnil hovořit jedním hlasem.
O podmínkách možného příměří ve válce, kterou už téměř čtyři roky vede Rusko proti Ukrajině, evropští lídři dosud jednají pouze s vyslanci Spojených států a Kyjeva. Naposledy se v tomto formátu uskutečnilo jednání takzvané koalice ochotných tento týden v Paříži.
„Pokud se Evropa rozhodne účastnit probíhající fáze vyjednávání tak, že bude jednat pouze s jednou ze stran (konfliktu), obávám se, že její pozitivní přínos bude nakonec omezený,“ uvedla Meloniová na každoroční tiskové konferenci.
„Otázkou je, kdo by to měl udělat. Pokud bychom totiž učinili tu chybu, že bychom se rozhodli obnovit komunikaci s Ruskem a přitom postupovali nekoordinovaně, prokázali bychom tím službu (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi, což je to poslední, co bych si přála,“ řekla Meloniová. Premiérka je pevnou zastánkyní Kyjeva v jeho obraně vůči ruské agresi, podotkla AFP.
Podle italské ministerské předsedkyně „by nám zvláštní vyslanec Evropy pro ukrajinskou otázku umožnil sjednotit se a mluvit jedním hlasem“. Od zahájení současných vyjednávání se totiž podle ní „ozývá příliš mnoho hlasů a existuje mnoho formátů“.
Na dotaz novináře, zda je možné, že se Rusko znovu stane členem skupiny G7, Meloniová odpověděla, že v současné době je zcela předčasné o tom hovořit. O něčem takovém podle ní bude možné jednat teprve tehdy, až a pokud na Ukrajině zavládne mír.
Dobrou noc, ctění čtenáři. Děkujeme, že sledujete online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat můžete zase od rána.
Ukrajinská generální prokuratura zahájila trestní řízení proti ruskému opozičnímu politikovi Leonidu Volkovovi, který žije v exilu v Litvě. Podle Rádia Svoboda nebo projektu Sota tuto informaci přinesl ukrajinský server glavcom a další ukrajinská média na základě státního registru trestních řízení. Ukrajinští vyšetřovatelé se o Volkova zajímají kvůli jeho vyjádřením o kontroverzním veliteli Ruského dobrovolnického sboru (RDK) bojujícího na straně Ukrajiny proti ruským invazním silám a o některých ukrajinských představitelích.
Ukrajinci Volkova vyšetřují kvůli možnému ospravedlňování ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině a urážení cti a důstojnosti vojáků. Za to podle ukrajinských zákonů hrozí až osmileté vězení. Na generální prokuraturu se kvůli Volkovovým výrokům obrátila poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha národa Olha Vasylevská-Smahljuková.
Leonid Volkov je šéfem politických projektů Fondu pro boj proti korupci, jehož hlavním představitelem býval Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024 ve vězení na Sibiři. Anna Tironová, bývalá pracovnice fondu, jež v současnosti působí v Ruském dobrovolnickém sboru, začátkem minulého týdne zveřejnila snímek obrazovky se zprávou od Volkova. V něm reagoval na informace o smrti velitele RDK Denise Kapustina, který v minulosti patřil mezi fotbalové hooligans a byl aktivní mezi neonacisty. Volkov Tironové psal, že „zdechl nácek“, a o RDK uvedl, že řešil úkoly pro „odporného venkovského politického technologa Budanova“. Budanov donedávna vedl ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
Ukrajina v současnosti dvě třetiny zpravodajských informací získává od Francie, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie podle šéfa Elysejského paláce do velké míry nahradila Spojené státy, které zemi vzdorující ruské invazi až do loňska předávaly valnou část informací od tajných služeb.
Situace se změnila loni v březnu, kdy Washington ohlásil, že sdílení těchto informací s Kyjevem přerušuje. Šlo o součást jeho snah vyvinout tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke spolupráci se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem na mírových jednáních. Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou jsou od té doby velmi proměnlivé, nicméně nic nenaznačuje tomu, že Washington výrazně omezil předávání zpravodajských informací Kyjevu.
V novoročním projevu k francouzské armádě Macron vyzdvihl podporu, kterou Evropa v posledních dvou letech Ukrajině poskytuje. Veškerou pomoc, včetně té finanční, podle něho nyní dodává koalice přibližně 35 zemí. Spojené státy za Trumpova působení v Bílém domě ukončily přímé dodávky zbraní napadené zemi.
