Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).

Více než 15 000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34 000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
„Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni,“ prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News.
Podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) si ruská invaze vyžádala životy přinejmenším 13 883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35 548 osob včetně 2234 dětí bylo zraněno. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.

Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které je pomáhá vyřídit v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, neoficiálně to ale diplomatické zdroje podle médií potvrzují.
„Ano, je to pravda,“ potvrdil slovenskému deníku Pravda nejmenovaný představitel slovenské diplomacie s tím, že nezná důvod změny. Ministerstvo dosud oficiálně neinformovalo.
Na přísnějších podmínkách vydávání víz ruským občanům se dohodly členské státy EU po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, ale jednotný postoj nezaujaly. Téměř třetina z nich přestala vydávat turistická víza, a to i Slovensko.To ale bylo v období, kdy premiérem byl Eduard Heger a ministrem zahraničí Ivan Korčok. Turistická víza přestaly vydávat všechny země se společnou hranicí s Ruskem, což je Polsko, Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Na úplném zákazu turistů z Ruska v reakci na invazi na Ukrajinu se však členské státy neshodly, dodala Pravda.

Na Krymu včera síly ukrajinské vojenské zpravodajské služby zasáhly drahý ruský radar protivzdušného systému S-400, hlásí kanál Něchta. Speciální jednotky zasáhly ruský radarový komplex 91N6E.
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.