Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).

Předzvěst spuštění digitální „železné opony“, která odstřihne Rusy od nezávislých zdrojů informací, komentuje přijetí ostrého zákona o trestnosti vyhledávání určitých informací šéfredaktor serveru Meduza. „Je to krok na cestě ke kriminalizaci čtení. Nejspíše se jednou v Rusku stane sám fakt vyhledávání nezávislých informací trestným činem,“ řekl šéfredaktor Ivan Kolpakov polskému listu Gazeta Wyborcza. Dodal, že na portál se už obracejí ruští čtenáři, aby o nich smazali veškeré údaje. Portálu také během 24 hodin ubylo na sociálních sítích 20 000 lidí, kteří jej sledovali, jakkoli úřady dosud nezařadily Meduzu mezi extremisty. To se může ale každým okamžikem změnit.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes poděkoval Česku za muniční iniciativu, kterou Praha pomáhá Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s českým premiérem Petrem Fialou v Berlíně. Německo a Česko jsou podle Merze blízcí partneři a přátelé, do budoucna bude klíčové prohloubení spolupráce v bezpečnosti a obraně. S tím souhlasil i Fiala, který přivítal, že s nástupem Merze do funkce kancléře Německo převzalo větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy.
Merz označil českou muniční iniciativu za „příkladnou“ pomoc Ukrajině. Německo do ní podle něj přispívá „z přesvědčení“. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na nedávné návštěvě Prahy řekl, že Berlín přispěl už více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun). „Společně zvyšujeme tlak na Rusko,“ dodal dnes kancléř a připomněl také společné schválení 18. balíku protiruských sankcí Evropské unie.

Další kolo rusko-ukrajinských jednání je naplánováno na středu v Istanbulu, uvedla ruská agentura Interfax s odvoláním na své zdroje - a potvrdila tak, co řekl již včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Očekáváme, že hlavním dnem rozhovorů bude středa 23. července,“ řekl Interfaxu jeho zdroj v Istanbulu. Stejnou informaci pak potvrdil zdroj v Moskvě.
„Doufáme, že (jednání) bude tento týden. Jakmile budeme připraveni, učiníme oznámení o termínu,“ řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. S ohledem na složitost rusko-ukrajinského sporu „není důvod očekávat nějaké průlomy z kategorie zázraků“, dodal; Rusko podle něj hodlá i nadále „usilovat o realizaci svých zájmů a plnit původně stanovené úkoly“.
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.