Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).
Ruská agrese proti Ukrajině podle ministra zahraničí Jana Lipavského ukázala, jak vesmírné prostředky přímo souvisí s vojenskými operacemi. Uvedl to na zahájení osmého ročníku Pražské konference o vesmírné bezpečnosti.
Bezpečnostní prostředí komplikuje také například asertivní chování Číny na oběžné dráze nebo nárůst nestátních aktérů ve vesmíru, míní. „Tyto podmínky zdůrazňují naléhavou potřebu mezinárodní spolupráce a zodpovědného chování ve vesmíru,“ uvedl. Vesmírná bezpečnost je podle něj nezbytnou součástí bezpečnosti národní i globální.
Válka na Ukrajině podle Lipavského jasně ukázala, že Evropa musí posílit propojení mezi civilními a vojenskými vesmírnými kapacitami. Základním kamenem obrany, a to i ve vesmíru, zůstává NATO, dodal. Česko podle něj podporuje rozvoj komplexní alianční politiky pro vesmír. Budoucnost vesmíru spočívá v partnerstvích mezi veřejnými institucemi, soukromým průmyslem a akademickou sférou, doplnil.
Sněmovna možná schválí možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Úpravu poslanců opozičního ANO ke koaliční předloze o zpřísnění azylových a migračních pravidel podpořil bezpečnostní výbor.
Kladně se výbor postavil také například k návrhu Petra Letochy (STAN) na úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by podle ní měl nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch ukrajinských uprchlíků, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Ústavní soud zamítl stížnost dvojice, která usilovala o to, aby konflikt s cizinci u stánku iniciativy Pražský Majdan neskončil jen v přestupkovém řízení. Stížnost směřovala proti rozhodnutím pražských policistů a státního zastupitelství, podle kterých se cizinci podezřelí z útoku na dobrovolníky nedopustili ani trestného činu z nenávisti, ani výtržnictví. ÚS stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Incident se odehrál před více než rokem na Staroměstském náměstí v Praze.
„Orgány činné v trestním řízení se v posuzované věci dostatečným způsobem zabývaly tím, zda stěžovatelé nebyli vystavení násilí motivovanému rasovou nenávistí, a srozumitelně s odkazem na příslušné důkazy vysvětlily, z jakého důvodu dospěly k závěru, že tomu tak nebylo,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Ditou Řepkovou.
Dobrovolníci Pražského Majdanu před rokem na Staroměstském náměstí informovali kolemjdoucí o válce na Ukrajině. U stánku propukl nejprve slovní konflikt a pak i strkanice se skupinou cizinců. Jednoho z cizinců zadržela policie hned po incidentu, další čtyři na letišti, brzy je však zase propustila. Podle tehdejších informací šlo o občany státu Evropské unie, z nichž nejméně jeden pocházel z postsovětského prostoru.
Policisté vycházeli hlavně z videozáznamů pořízených účastníky incidentu a z výslechů aktérů. Poté, co případ poslali přestupkové komisi, se dobrovolníci obrátili na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, které postup policistů potvrdilo jako správný. Podle státní zástupkyně šlo o „běžný situační konflikt“ a neprokázalo se, že motiv spočíval v podpoře Ruska a zášti vůči Ukrajině. Stejný názor mělo také Městské státní zastupitelství v Praze.
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.
