Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se Rusko podílelo na žhářských útocích, které počátkem měsíce cílily na nemovitosti a vůz spojované s britským premiérem Keirem Starmerem. Deník Financial Times minulý týden napsal, že britské úřady zapojení Moskvy do útoků prověřují.
„Londýn má sklon podezřívat Rusko ze všeho špatného, co se v Británii stane,“ řekl Peskov na pravidelném tiskovém brífinku v Moskvě. „Všechna tato podezření jsou nepodložená a často úsměvná,“ dodal.
Při požárech, které se odehrály v průběhu tří nocí mezi 8. a 12. květnem na severu Londýna, nebyl nikdo zraněn, uvedly britské úřady. Policie obvinila dva Ukrajince a jednoho Rumuna narozeného na Ukrajině ze žhářství a uvalila na ně vazbu bez možnosti kauce. V pátek 6. června by měli stanout před soudem v Londýně.
Francouzský odvolací soud zmírnil trest jednomu z dvojice vědců, kteří v únoru vhodili výbušninu do areálu ruského konzulátu v Marseille. Soud uznal část námitek obhajoby a původní osmiměsíční nepodmíněný trest změnil na podmíněný. Konzulát přitom již původní trest označil za mírný a požadoval přísnější potrestání za čin, který označil za teroristický.
Francouzští výzkumníci Vasile Heresanu a Georges Sitja 24. února v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu hodili do zahrady konzulátu tři podomácku vyrobené plastové lahve s výbušnou látkou. Dvě z nich explodovaly, nezpůsobily však žádné škody ani zranění. Soud jim o tři dny později za poškozování cizí věci a nedovolenou výrobu výbušnin vyměřil osmiměsíční tresty, které si měli odpykat v domácím vězení s elektronickým náramkem.
Osmačtyřicetiletý Heresanu se na rozdíl od svého o 11 let staršího kolegy proti rozsudku odvolal a dočkal se zmírnění trestu. Odvolací soud ve městě Aix-en-Provence dospěl k závěru, že má vědec na svědomí pouze nedovolenou výrobu výbušnin, nikoli však poškozování cizí věci. Jeho advokát Jean-Yves Hébert rozhodnutí přivítal, litoval však, že soud nezrušil i druhou část obvinění.
Ukrajině je podle ministra zemědělství Marka Výborného potřeba pomáhat, což podle něj dnes jasně zaznělo i od jeho kolegů, ministrů zemědělství dalších zemí, na zasedání Rady EU, nicméně je třeba vnímat i citlivost směrem k evropským zemědělcům. „Řešení ale musí najít Evropská komise, tu nemůžeme nahradit my, ministři zemědělství,“ dodal s tím, že Komise dnes nijak nedeklarovala, že by měla dohodu s Kyjevem připravenou tak, aby ji bylo možné dojednat do 5. června.
„Česká republika vždy stála za Ukrajinou,“ uvedl Výborný, který se dnes sešel se svým ukrajinským protějškem Vitalijem Kovalem. „Jsem velmi kritický k pomalému postupu Evropské komise. My jsme na to upozorňovali již brzo po Novém roce.“
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.
