Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).
Konec druhé světové války je podle primátora Ostravy Jana Dohnala (Spolu) nutné připomínat i v kontextu dnešní doby a především v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Primátor to dnes řekl po pietním aktu k 80. výročí osvobození Ostravy a konce druhé světové války, který se konal u Památníku Rudé armády v Komenského sadech. Zúčastnily se ho stovky lidí z řad armády, politiků i veřejnosti.
„Výročí 80 let od osvobození a konce války je událost, kterou si musíme připomínat. Ostravská operace byla jednou z nejkrvavějších bitev na našem území a 30. dubna 1945 vyvrcholila právě osvobozením Ostravy,“ řekl Dohnal ČTK.
Tyto události je ale podle něj nutné připomínat i v kontextu dnešní doby. „V Česku, ale i v Evropě jsme si zvykli, že máme mír. Začátek roku 2022 nám ale ukázal, že to tak vždy nemusí být. Nikdo by týden před tím (útokem Ruska na Ukrajinu) nečekal, že v moderní Evropě může vypuknout tak krvavý konflikt,“ řekl. Podle něj je důležité se naučit vnímat novou realitu. „Úkolem politiků pak je vytvořit podmínky, aby válka co nejdříve skončila a neopakovala se,“ doplnil.
„Charkov, Dnipro, Dobropillja, další naše města a hromady,“ napsal na síti X Zelenskyj v příspěvku, kde informoval o množství ruských dronů vyslaných na jeho zemi. Hromada je správní jednotka zahrnující například město a přilehlé vesnice.
„Ruské drony celé ráno nadále létají nad Ukrajinou. A tak je to denně,“ dodal ukrajinský prezident a vyzval k vyvinutí tlaku na Rusko, aby ukončilo svou válku proti Ukrajině, a k dalším sankcím proti Moskvě. „Potřebujeme další systémy protivzdušné obrany k ochraně našich lidí, které znemožní tento ruský vzdušný teror,“ napsal Zelenskyj.
Rusko a Severní Korea dnes zahájily stavbu silničního mostu přes řeku Tuman, který obě země spojí. Oznámil to ruský premiér Michail Mišustin, podle kterého projekt utuží vzájemné strategické partnerství, informovala agentura Reuters.
„Význam (mostu) daleko přesahuje inženýrský úkol,“ prohlásil Mišustin na ceremonii ke spuštění výstavby. „Symbolizuje společnou touhu posílit přátelské a dobré sousedské vztahy a prohloubit meziregionální spolupráci,“ dodal.
Nový most vzniká nedaleko stávajícího železničního Mostu přátelství, který obě země spojuje od roku 1959. Silniční vozidla mířící z Ruska do KLDR dosud musela volit zdlouhavou objížďku přes čínské území.
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.
