Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).
Evropské země dosud zajistily 50 procent financí potřebných pro zajištění dvou milionů dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu. Uvedla to šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová před dnešním setkáním ministrů obrany zemí EU ve Varšavě. „Tyto věci se vyvíjejí velmi dobře. Potřebujeme dostat pomoc na Ukrajinu co nejrychleji. Prezident Zelenskyj řekl, že potřebují pět miliard (eur), aby pořídili přinejmenším dva miliony nábojů,“ řekla Kallasová. „Jsem ráda, že už máme různé návrhy nebo že jednotlivé země přicházejí se svými příspěvky, takže už máme více než 50 procent toho, co je potřeba,“ dodala.
Šéfka unijní diplomacie očekává, že dnes zástupci členských států bloku oznámí, co více mohou jejich země v krátké době udělat, aby Ukrajině pomohly. „Protože čím silnější bude Ukrajina na bitevním poli, tím silnější bude u jednacího stolu,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Zaměříme se na to, jak udržet Ukrajinu bojeschopnou, řekl na úvod dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu generální tajemník Mark Rutte.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) věří, že šéf americké diplomacie Marco Rubio na jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance (NATO) potvrdí americký zájem na silné a akceschopné alianci. Lipavský to řekl novinářům dnes v Praze před odletem na dvoudenní schůzku v Bruselu, kde očekává mimo jiné debatu o spravedlivém sdílení zodpovědnosti mezi spojenci či o válce na Ukrajině.
V Bruselu půjde o první zasedání NATO, kterého se účastní nový americký ministr zahraničí Rubio. Očekává se, že se tématem diskuse stanou i nedávné útoky amerických představitelů na dva spojence z NATO, Kanadu a Dánsko. O Kanadě americký prezident Donald Trump říká, že chce, aby se stala 51. státem USA. Na Dánsko zase útočí kvůli Grónsku, u kterého vyjádřil přesvědčení, že ho Spojené státy anektují. Obě země navíc označil za „špatné spojence“.
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.
