Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).
Česko se naprosto shoduje s Německem v potřebě dál pomáhat Ukrajině, a to jak se současným kancléřem Olafem Scholzem, tak s jeho možným nástupcem Friedrichem Merzem. Po setkání s předákem německé konzervativní opozice Merzem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Nová spolupráce by se podle něj po volbách, které se uskuteční příští týden v neděli, mohla otevřít v jaderné energetice.
Páteční schůzka s Merzem byla podle Pavla mimořádně otevřená a věcná. Potvrdilo se na ní, že názor na to, že je Ukrajině třeba pomáhat v její obraně proti ruské agresi, mají Česko a Německo stejný, a že to tak zůstane i po volbách. Merz patří v Německu dlouhodobě k velkým podporovatelům Ukrajiny, současného kancléře Scholze v předvolební kampani často kritizuje, že Ruskem napadené zemi poskytoval v minulosti pomoc příliš malou a příliš pomalu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině. S odvoláním na několik zdrojů obeznámených se situací to dnes napsal list Financial Times (FT). Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahovala nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.
Ukrajinský ministr národní jednoty Oleksij Černyšov a německý spolkový ministr pro zvláštní úkoly Wolfgang Schmidt podepsali 15. února společné prohlášení, v němž se dohodli na otevření ukrajinských „center jednoty“ v Berlíně.
„Podpis společného prohlášení o záměru otevřít v Berlíně ukrajinské „centrum jednoty“ je důležitým krokem k podpoře našich občanů v zahraničí. Jedná se o profesionální prostor, který spojuje komunitní, obchodní a kulturní iniciativy,“ uvedl Černyšov. Deklarace byla podepsána na Mnichovské bezpečnostní konferenci v době, kdy německá vláda pokračuje v debatě o právním postavení a výhodách pro ukrajinské uprchlíky v zemi.
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.
