Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).
Ukrajinský generální štáb dopoledne na facebooku informoval o ukrajinském útoku na ropný sklad Atlas v Rostovské oblasti, který se podle serveru RBK-Ukrajina nachází u města Kamensk-Šachtinskij. „Atlas je součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu, který zajišťuje dodávky ropných produktů pro ruskou armádu,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil, které také oznámilo zničení radarové stanice ruského systému protivzdušné obrany Buk-M3 v okupované části Záporožské oblasti.
Olaf Scholz dnes telefonicky hovořil s Volodymyrem Zelenským. Podle mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita kancléř ukrajinskému prezidentovi slíbil, že Německo bude dál Kyjev podporovat, a to i vojensky. Zelenskyj na telegramu napsal, že se Scholzem hovořil i o jeho nedávném telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, německé prohlášení se o tom ovšem nezmiňuje.
„Spolkový kancléř znovu potvrdil neutuchající a nezlomnou solidaritu s Ukrajinou a ujistil, že Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny i ve vojenské oblasti, a to v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery,“ uvedl v prohlášení německý vládní mluvčí. Scholz a Zelenskyj se podle něj dohodli, že zůstanou v kontaktu „i ohledně možných způsobů dosažení spravedlivého míru“.
Povinnost krajů zajišťovat kapacitu ubytovacích míst pro uprchlíky z Ukrajiny od 1. ledna zřejmě klesne, a to z celkově 50 tisíc míst na 20 tisíc. Navrhuje to ministerstvo vnitra v aktualizaci nařízení vlády, kterou zveřejnilo v legislativní knihovně kabinetu.
Poměr rozdělení celkového počtu ubytovacích míst mezi jednotlivé kraje by měl být zachován. Snížení kapacity odsouhlasily rezorty zastoupené v grémiu pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny počátkem září.
Změna reaguje na snížení počtu uprchlíků, kteří po příchodu do Česka žádají o zajištění nouzového ubytování hrazeného státem. Od září ho stát poskytuje jen nově příchozím na první tři měsíce, a to i v případě zranitelných osob. Během roku klesl podle ministerstva vnitra počet žadatelů o nouzové ubytování z 20 procent nově příchozích na tři procenta.
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.
