Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).
„Počet mrtvých včerejšího ruského raketového útoku vzrostl na pět. Muž, ročník 1960, zemřel v nemocnici,“ uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Více než 20 zraněných v Oděse podle něj zůstává v péči lékařů, čtyři z nich ve velmi vážném stavu, včetně čtyřleté dívky, osm z nich je ve vážném stavu.
Kiper dříve uvedl, že kromě přímých úmrtí při ruském úderu zemřel rovněž muž, který během raketového útoku utrpěl mrtvici.
Pobaltské země varovaly, že rušení signálu GPS, ze kterého je obviňováno Rusko, by mohlo způsobit leteckou katastrofu. Napsal to britský list Financial Times (FT). Ministři zahraničí Estonska, Litvy a Lotyšska podle něj o víkendu odděleně varovali před riziky spojenými s rušením satelitního navigačního systému v oblasti Baltského moře, když se musely vrátit dva letouny mířící z Finska do Estonska.
Rušení GPS podle FT v oblasti Baltského moře v posledních týdnech zintenzivnilo. Ve čtvrtek a v pátek se kvůli němu vrátila do Finska dvě letadla společnosti Finnair, která mířila z Helsinek do estonského Tartu. Finské aerolinky rozhodly, že nejméně do 31. května přerušují linku z Helsinek do Tartu. Do té doby má letiště v druhém největším estonském městě přijít s řešením, jak zajistit bezpečné vzlety a přistávání bez signálu GPS. Finnair byl jediným leteckým přepravcem, který provozoval mezinárodní linku do Tartu.
„Když vám někdo za jízdy v noci vypne přední světla, je to nebezpečné. Situace v Pobaltí v blízkosti ruských hranic začíná být příliš nebezpečná na to, abychom to ignorovali,“ řekl šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis.
S nepravdivými informacemi na internetu se v letošním prvním čtvrtletí setkalo 45 procent Čechů a 58 procent Slováků. Nejčastěji šlo o témata spojená s válkou na Ukrajině a s domácí i světovou politikou. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO).
Důvěra v dezinformace se podle průzkumu pohybuje mezi 11 a 58 procenty u Čechů, u Slováků je tomu podobně mezi 10 a 55 procenty. V českém prostředí podle průzkumu rezonují témata spojená s ukrajinskými migranty. Polovina respondentů je mimo jiné ochotna věřit tomu, že kvůli Ukrajincům stoupá zadlužení Česka.
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.
