Trump odmítl vstup Ukrajiny do NATO i návrat Krymu! Zelenskyj může válku ukončit „téměř okamžitě“, tvrdí
Prezident USA Donald Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO. Uvedl to na síti Truth Social. Zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončení otevřené války, kterou proti Ukrajině v únoru roku 2022 rozpoutalo Rusko. Trump tvrdí, že ji Zelenskyj může ukončit „téměř okamžitě“. Podobné vzkazy přitom západní lídři obvykle adresují spíše ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který agresi vůči sousední zemi rozpoutal.
„Prezident Ukrajiny Zelenskyj může válku s Ruskem ukončit téměř okamžitě, pokud bude chtít, nebo může v boji pokračovat. Vzpomeňte si, jak to začalo. Nedostane zpět Krym, který dal Obama (před 12 lety, bez jediného výstřelu!), a UKRAJINA NEVSTOUPÍ DO NATO. Některé věci se nikdy nemění!!!“ napsal Trump, který v pondělí Zelenského a také několik dalších evropských lídrů přijme v Bílém domě.
Pondělní schůzka v Bílém domě bude následovat po pátečním jednání mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, kam nebyl pozván Zelenskyj ani Evropané.
Zelenskyj dorazil do USA
Státníci chtějí vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou proti Ukrajině vede čtvrtým rokem. Zelenskyj po příletu do Washingtonu v noci na dnešek na sociálních sítích vyjádřil naději, že společná síla Ukrajiny, USA a evropských zemí přinutí Rusko k míru.
„Všem nám je společná touha po urychleném a spolehlivém ukončení této války. A mír musí být trvalý. Ne jak tomu bylo před léty, kdy byla Ukrajina nucena se vzdát Krymu a části našeho východu – části Donbasu – a Putin to jednoduše využil jako odrazový můstek pro další útok,“ napsal Zelenskyj.
Putin chce Donbas včetně pásu opevnění
Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, včetně svých opevnění, která brání ruským silám v dalším postupu na západ. Na oplátku je ochoten zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.
Krymský poloostrov Rusko anektovalo už v roce 2014, tedy v době, kdy byl americkým prezidentem demokrat Barack Obama, kterého Trump zmiňuje ve svém příspěvku.
Rusko kromě toho odmítá mimo jiné vstup Ukrajiny do NATO. Podle Trumpova zmocněnce Stevea Witkoffa ale Putin souhlasí s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci o kolektivní obraně.
Hrozba šikany Zelenského?
Trump označil pondělí za „velký den“ v Bílém domě. „Nikdy jsem neměl tolik evropských lídrů najednou. Je mi velkou ctí je hostit!!!“ napsal.
Vyvracet interpretaci, že evropské těžké váhy politiky přijely Zelenského ochránit před šikanou ze strany americké administrativy, tak zůstalo na americkém ministru zahraničí Marcu Rubiovi. Ten se rozohnil ve vysílání americké televize CBS. „To není pravda. Nejsou tu, aby Zelenského chránili před nějakou šikanou. To je hloupý mediální narativ,“ zuřil. Podle Rubia už proběhly desítky schůzek s ukrajinskou stranou a evropské státy přijíždějí jen kvůli koordinaci – ne kvůli ochraně prezidenta.
Do Bílého domu i Macron, Merz či Rutte
Účast na pondělním jednání v Bílém domě potvrdili také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.
Trump označil pondělí za „velký den“ v Bílém domě. „Nikdy jsem neměl tolik evropských lídrů najednou. Je mi velkou ctí je hostit!!!“ napsal také Trump na Truth Social.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
