Drony pro Putina vyrábí i děti. Rusko láká do továrny školáky z postsovětských zemí
Polytechnická škola v Alabuze v ruském Tatarstánu láká středoškoláky z Kyrgyzstánu, Kazachstánu a dalších postsovětských zemí na stipendia, hry a „perspektivní kariéru“. Za naaranžovanými sliby a online hrami se ale skrývá výroba bojových dronů pro ruskou armádu. Nábor probíhá přímo ve školách, často s tichým souhlasem úřadů, a nezletilí studenti odjíždějí sami do země, která vede válku na Ukrajině.
Samira se chystala poslat svou 16letou dceru z rodného Čuje na severu Kyrgyzstánu studovat na prestižní školu v ruské republice Tatarstán. Netušila však, že tato škola – Alabuga Polytechnic, technická instituce nacházející se ve zvláštní ekonomické zóně Jelabuga - vyrábí bojové drony používané při ruských leteckých útocích na Ukrajinu. „Myslela jsem, že jde o běžný program odborného vzdělávání,“ uvedla Samira, která kvůli ochraně identity použila pseudonym, pro RFE/RL. „Když jsem se dozvěděla o vojenských vazbách a výrobě dronů, byla jsem v šoku.
Rusko Tě potřebuje!
Ruské úřady distribuují propagační a náborové materiály Alabuga Polytechnic ve školách po celém Kyrgyzstánu. Na fotografii mladých lidí v armádních uniformách se slibuje, že z nich škola „vychová nejlepší specialisty na montáž bezpilotních letounů pro potřeby ruské armády“. Na titulní straně jiného letáku je vyobrazen dron spolu s proruskými vojenskými symboly „Z“ a „V“.
Podle místních médií se brožury Alabuga Polytechnic objevily již před několika měsíci také ve školách v sousedním Kazachstánu. Zvláštní ekonomická zóna Alabuga podle všeho lákala studenty také prostřednictvím online hry Business Cats, ve které hráči chovají a obchodují s virtuálními kočkami, aby si vyzkoušeli podnikání a rozvíjeli podnikatelské dovednosti. Podle úřadů v Alabuze měla hra sloužit jako „program finanční gramotnosti a podnikání pro školáky, dostupný nejen v Rusku, ale i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu“. Místní učitelé v Kyrgyzstánu údajně hru propagovali přes aplikaci WhatsApp.
Dne 2. dubna 2024 zranil ukrajinský dronový útok na zvláštní ekonomickou zónu Jelabuga sedm lidí, včetně nezletilých. Další útoky následovaly 23. dubna a 15. června, přičemž při posledním zahynuli dva lidé a 13 dalších utrpělo zranění. Ukrajinští vojenští představitelé později potvrdili, že cílem byly dronové továrny využívané k útokům na ukrajinskou infrastrukturu, a označili Jelabugu za „legitimní vojenský cíl“. Rusko samo přiznalo, že se v Jelabuze drony vyrábějí.
Podle reportáže kanálu Zvezda uvedl ředitel zvláštní ekonomické zóny Jelabuga Timur Šagivalijev, že v továrně se s pomocí studentů vyrábějí tisíce dronů. Záběry zachytily mladé pracovníky, z nichž mnozí vypadali jako náctiletí, při obsluze strojů a montáži součástek. „Stovky strojů, tisíce pracovníků a kam se podíváte – mladí lidé,“ poznamenal moderátor pořadu. „Chlapci a dívky zde zároveň pracují a studují.“
Děti cestují do Ruska samy
Rodiče, jako je Samira, znepokojilo, když se dozvěděli, že jejich děti mají do Ruska letět samy, bez doprovodu dospělého. „Tehdy jsem se začala bát,“ uvedla Samira. „Žádali mě o cestovní doklady mé dcery, občanský průkaz, a dokonce sami nabízeli, že jí koupí letenku.“ Podle Samiry ji jeden z náborářů opakovaně kontaktoval přes aplikaci Telegram. „Pořád volali. Když jsem přestala odpovídat, volali znovu a znovu,“ uvedla.
K situaci se vyjádřil také kyrgyzský odborník na vzdělávání Myrza Karimov. „Pokud naše ministerstvo školství uzavřelo nějakou dohodu, měl by pak někdo z ministerstva skupinu doprovodit a na druhé straně ji předat,“ řekl. „Protože děti jsou mladší 18 let, není správné je jen tak poslat a předpokládat, že si je na místě někdo převezme. I když se školáci účastní různých mezinárodních sportovních akcí, vždy je doprovází zástupce státu.“
Někteří kyrgyzští rodiče už své děti do Jelabugy poslali. Kazybek, obyvatel Čuje, který požádal o použití pseudonymu, řekl pro RFERL, že jeho syn odcestoval do Jelabugy 15. července a škola mu uhradila letenku. „Syn mi řekl, že je tam nyní 21 studentů z Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a dalších zemí. Oficiální výuku ještě nezačali. Jen hrají paintball a vlastenecké hry ve vojenském stylu,“ uvedl. Kazybek dodal, že podepsal dokumenty, které zbavují školu odpovědnosti v případě zranění během těchto aktivit. „Řekli mi, že to není skutečný boj, jen simulace,“ doplnil.
Jak velká je role kyrgyzského ministerstva školství?
Vysoce postavená úřednice ministerstva školství Dinara Bektaševa potvrdila, že zástupci Alabuga Polytechnic navštěvují školy v Kyrgyzstánu už od roku 2023. „Dělali to samostatně,“ uvedla. „My jsme se školních návštěv neúčastnili.“ Ředitel školy ve městě Tokmok v oblasti Čuj, Mirlan Toktobekov, ale řekl, že když jeho školu v dubnu navštívili tři zástupci Jelabugy, „dostali jsme příkaz shora, abychom je do školy vpustili“.
Ministerstvo školství Kyrgyzstánu má podepsané memorandum o spolupráci se zvláštní ekonomickou zónou Jelabugy. Dohoda podporuje technickou a odbornou spolupráci a zaměstnávání občanů Kyrgyzstánu v rámci zóny. Bektasheva uvedla, že v Jelabuze je aktuálně zapsáno 58 kyrgyzských studentů, ale popřela, že by škola vyráběla drony. „Koluje spousta dezinformací,“ řekla. Pro většinu rodin byli hlavním zdrojem informací o Alabuga Polytechnic školní učitelé. Jeden rodič z Tokmoku, jehož dcera úspěšně složila náborové testy a má do Jelabugy odcestovat, řekl: „Věřili jsme učitelům. Bylo nám řečeno, že tam jedou i jejich vlastní děti.“ Právě nejasný náborový proces znepokojuje odborníka na vzdělávání Karimova. A dodává: „Pokud jsou děti skutečně nabírány na základě memoranda podepsaného naším ministerstvem školství, mělo by to být zveřejněno.“
Maďarsko plánuje rozhovory s regionálními partnery o dopadech vyšších cen ropy v důsledku nových amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru, uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Nové sankce uvalené dosluhující administrativou prezidenta Joea Bidena se vztahují na velké ruské ropné společnosti Gazpromněfť a Surgutněftěgaz, stejně jako na 183 plavidel včetně takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu.
Ceny ropy se po zveřejnění zprávy o sankcích dostaly na tříměsíční maximum. „Tento balíček sankcí opět vyvolává vážné problémy pro střední Evropu,“ uvedl Szijjártó ve videu na síti Facebook. Dodal, že nižší dodávky ropy zvýší poptávku po rafinovaných palivech, jako je benzin a nafta, což zvyšuje riziko „velmi vážného“ zvýšení cen v regionu.
Podle ministra bude účelem jednání s regionálními spojenci zmírnit dopady na ceny a ekonomiku. Konkrétní partnery pro rozhovory ale nejmenoval. Maďarsko dováží většinu ropy ropovodem Družba, kterým se ruská ropa přepravuje přes Bělorusko a Ukrajinu do Maďarska a také na Slovensko.
Šest poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) odletělo na návštěvu Ruska. Místopředseda Národní rady Andrej Danko z nacionalistické SNS před odletem na svém účtu na sociální síti X řekl, že Polsko speciálu nepovolilo přelet nad svým územím a že kvůli tomu poletí přes Německo. Už v prosinci v Moskvě jednal slovenský premiér Robert Fico, a to navzdory tomu, že Rusko už skoro tři roky vede útočnou válku proti Ukrajině.
„Nerozumím tomu postoji Polska, ale beru to jako realitu,“ řekl Danko k rozhodnutí polských úřadů. Podle slovenských médií oklika kvůli tomu vedla přes Česko a Německo.
Podle místopředsedy parlamentu Tibora Gašpara z Ficova Směru-sociální demokracie, který spolu s Dankem delegaci vede, slovenští poslanci budou v Rusku jednat o dodávkách ruského plynu na Slovensko nebo o válce na Ukrajině. Sejdou se s ruskými zákonodárci a některými ministry. Když Danko v prosinci o plánované cestě do Moskvy informoval, řekl, že pro něj bude „čest navštívit Ruskou federaci“. Poslanci tam mají zůstat do středy.
Slovensko stále nijak nereagovalo na českou nabídku přepravních a zásobníkových kapacit plynu. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Využití české infrastruktury nabídl slovenským protějškům na konci loňského roku v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
„Do dneška nemám žádnou odpověď,“ řekl Vlček. Podle něj Slovensko nyní dodávky plynu do země výrazně dotuje, navíc se musí vyrovnávat s výpadkem ročních příjmů z tranzitu plynu kolem 400 milionů eur (přes deset miliard korun), kvůli čemuž je tamní rozpočet ve velkých problémech.
Česká nabídka podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. Tuzemská plynárenská infrastruktura je přitom podle úřadu připravena zahájit přepravu plynu na východ okamžitě bez nutnosti dalších úprav. Ukrajina na začátku roku ukončila přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost této dohody neprodloužil.
