Drony pro Putina vyrábí i děti. Rusko láká do továrny školáky z postsovětských zemí
Polytechnická škola v Alabuze v ruském Tatarstánu láká středoškoláky z Kyrgyzstánu, Kazachstánu a dalších postsovětských zemí na stipendia, hry a „perspektivní kariéru“. Za naaranžovanými sliby a online hrami se ale skrývá výroba bojových dronů pro ruskou armádu. Nábor probíhá přímo ve školách, často s tichým souhlasem úřadů, a nezletilí studenti odjíždějí sami do země, která vede válku na Ukrajině.
Samira se chystala poslat svou 16letou dceru z rodného Čuje na severu Kyrgyzstánu studovat na prestižní školu v ruské republice Tatarstán. Netušila však, že tato škola – Alabuga Polytechnic, technická instituce nacházející se ve zvláštní ekonomické zóně Jelabuga - vyrábí bojové drony používané při ruských leteckých útocích na Ukrajinu. „Myslela jsem, že jde o běžný program odborného vzdělávání,“ uvedla Samira, která kvůli ochraně identity použila pseudonym, pro RFE/RL. „Když jsem se dozvěděla o vojenských vazbách a výrobě dronů, byla jsem v šoku.
Rusko Tě potřebuje!
Ruské úřady distribuují propagační a náborové materiály Alabuga Polytechnic ve školách po celém Kyrgyzstánu. Na fotografii mladých lidí v armádních uniformách se slibuje, že z nich škola „vychová nejlepší specialisty na montáž bezpilotních letounů pro potřeby ruské armády“. Na titulní straně jiného letáku je vyobrazen dron spolu s proruskými vojenskými symboly „Z“ a „V“.
Podle místních médií se brožury Alabuga Polytechnic objevily již před několika měsíci také ve školách v sousedním Kazachstánu. Zvláštní ekonomická zóna Alabuga podle všeho lákala studenty také prostřednictvím online hry Business Cats, ve které hráči chovají a obchodují s virtuálními kočkami, aby si vyzkoušeli podnikání a rozvíjeli podnikatelské dovednosti. Podle úřadů v Alabuze měla hra sloužit jako „program finanční gramotnosti a podnikání pro školáky, dostupný nejen v Rusku, ale i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu“. Místní učitelé v Kyrgyzstánu údajně hru propagovali přes aplikaci WhatsApp.
Dne 2. dubna 2024 zranil ukrajinský dronový útok na zvláštní ekonomickou zónu Jelabuga sedm lidí, včetně nezletilých. Další útoky následovaly 23. dubna a 15. června, přičemž při posledním zahynuli dva lidé a 13 dalších utrpělo zranění. Ukrajinští vojenští představitelé později potvrdili, že cílem byly dronové továrny využívané k útokům na ukrajinskou infrastrukturu, a označili Jelabugu za „legitimní vojenský cíl“. Rusko samo přiznalo, že se v Jelabuze drony vyrábějí.
Podle reportáže kanálu Zvezda uvedl ředitel zvláštní ekonomické zóny Jelabuga Timur Šagivalijev, že v továrně se s pomocí studentů vyrábějí tisíce dronů. Záběry zachytily mladé pracovníky, z nichž mnozí vypadali jako náctiletí, při obsluze strojů a montáži součástek. „Stovky strojů, tisíce pracovníků a kam se podíváte – mladí lidé,“ poznamenal moderátor pořadu. „Chlapci a dívky zde zároveň pracují a studují.“
Děti cestují do Ruska samy
Rodiče, jako je Samira, znepokojilo, když se dozvěděli, že jejich děti mají do Ruska letět samy, bez doprovodu dospělého. „Tehdy jsem se začala bát,“ uvedla Samira. „Žádali mě o cestovní doklady mé dcery, občanský průkaz, a dokonce sami nabízeli, že jí koupí letenku.“ Podle Samiry ji jeden z náborářů opakovaně kontaktoval přes aplikaci Telegram. „Pořád volali. Když jsem přestala odpovídat, volali znovu a znovu,“ uvedla.
K situaci se vyjádřil také kyrgyzský odborník na vzdělávání Myrza Karimov. „Pokud naše ministerstvo školství uzavřelo nějakou dohodu, měl by pak někdo z ministerstva skupinu doprovodit a na druhé straně ji předat,“ řekl. „Protože děti jsou mladší 18 let, není správné je jen tak poslat a předpokládat, že si je na místě někdo převezme. I když se školáci účastní různých mezinárodních sportovních akcí, vždy je doprovází zástupce státu.“
Někteří kyrgyzští rodiče už své děti do Jelabugy poslali. Kazybek, obyvatel Čuje, který požádal o použití pseudonymu, řekl pro RFERL, že jeho syn odcestoval do Jelabugy 15. července a škola mu uhradila letenku. „Syn mi řekl, že je tam nyní 21 studentů z Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a dalších zemí. Oficiální výuku ještě nezačali. Jen hrají paintball a vlastenecké hry ve vojenském stylu,“ uvedl. Kazybek dodal, že podepsal dokumenty, které zbavují školu odpovědnosti v případě zranění během těchto aktivit. „Řekli mi, že to není skutečný boj, jen simulace,“ doplnil.
Jak velká je role kyrgyzského ministerstva školství?
Vysoce postavená úřednice ministerstva školství Dinara Bektaševa potvrdila, že zástupci Alabuga Polytechnic navštěvují školy v Kyrgyzstánu už od roku 2023. „Dělali to samostatně,“ uvedla. „My jsme se školních návštěv neúčastnili.“ Ředitel školy ve městě Tokmok v oblasti Čuj, Mirlan Toktobekov, ale řekl, že když jeho školu v dubnu navštívili tři zástupci Jelabugy, „dostali jsme příkaz shora, abychom je do školy vpustili“.
Ministerstvo školství Kyrgyzstánu má podepsané memorandum o spolupráci se zvláštní ekonomickou zónou Jelabugy. Dohoda podporuje technickou a odbornou spolupráci a zaměstnávání občanů Kyrgyzstánu v rámci zóny. Bektasheva uvedla, že v Jelabuze je aktuálně zapsáno 58 kyrgyzských studentů, ale popřela, že by škola vyráběla drony. „Koluje spousta dezinformací,“ řekla. Pro většinu rodin byli hlavním zdrojem informací o Alabuga Polytechnic školní učitelé. Jeden rodič z Tokmoku, jehož dcera úspěšně složila náborové testy a má do Jelabugy odcestovat, řekl: „Věřili jsme učitelům. Bylo nám řečeno, že tam jedou i jejich vlastní děti.“ Právě nejasný náborový proces znepokojuje odborníka na vzdělávání Karimova. A dodává: „Pokud jsou děti skutečně nabírány na základě memoranda podepsaného naším ministerstvem školství, mělo by to být zveřejněno.“
Ukrajina nesníží věk pro odvod do armády navzdory výzvám Spojených států. Z USA v minulých dnech zaznělo, že Kyjev by měl zvážit, zda do do boje proti ruskému agresorovi nezačne povolávat už osmnáctileté Ukrajince. V současné době se ukrajinská mobilizace týká mužů starších pětadvaceti let.
„Naše pozice je maximálně transparentní: nebudeme snižovat věk pro mobilizaci,“ řekl vysoce postavený ukrajinský představitel agentuře AFP, která připomněla, že mobilizace je na Ukrajině bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi, citlivé téma. Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně. Země však později začala podle agentury Reuters čelit nedostatku vojáků, kteří vlast brání před větší a lépe vybavenou ruskou invazní armádou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dubnu podepsal nový zákon, jenž mění pravidla mobilizace a má usnadnit povolávání mužů do zbraně. Snížil také povolávací věk z 27 na 25 let. Zároveň ale zdůraznil, že nemá v plánu dále věk pro odvod do armády snižovat. Ukrajinští představitelé chtějí chránit nejmladší muže, aby zabránili další demografické decimaci, poznamenává Reuters. Někteří vojáci ale válčí po celou dobu ruské agrese a nemají před sebou vidinu demobilizace. A ačkoliv skutečné počty zabitých a zraněných vojáků nejsou známy, odhady hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách.
Julija Navalná, vdova po předákovi ruské opozice Alexeji Navalném, vyzvala jeho příznivce, aby mu navrhli náhrobek symbolizující jeho politický boj proti režimu šéfa Kremlu Vladimira Putina. Navalnyj zemřel letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři. Navalná, kterou ruské úřady chtějí zadržet, žije v zahraničí.
„Ať to není jen pomník, ale symbol. Pro někoho symbol naděje. Pro někoho symbol síly a boje. Pro někoho symbol toho, co jsme společně prožili. Symbol toho, jakou cenu má svoboda,“ řekla Navalná ve výzvě na videoportálu YouTube. „Tento památník je způsobem, jak říci, že jsme na Alexeje a jeho myšlenky nezapomněli. Nikdy nezapomeneme,“ dodala.
Úlohou nového zvláštního představitele předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Ukrajinu, kterým se stal český diplomat Petr Mareš, bude koordinovat projekty, které na území Ruskem napadené země probíhají. Jde například o projekt dohledávání unesených ukrajinských dětí či odminování ukrajinského území. Mareš to dnes řekl českým novinářům na Maltě, kde se účastnil ministerského zasedání OBSE.
„Nejsem představitelem OBSE pro Ukrajinu, ale představitelem předsednictví OBSE pro Ukrajinu. Zastupuji ty státy, které mají na krizi na Ukrajině podobný názor jako Česko,“ upřesnil Mareš hned na úvod. „Celou OBSE nemohu zastupovat, neboť jistě jste poslouchali pana Lavrova a chápete, že to by nešlo,“ dodal český diplomat.
