Drony pro Putina vyrábí i děti. Rusko láká do továrny školáky z postsovětských zemí
Polytechnická škola v Alabuze v ruském Tatarstánu láká středoškoláky z Kyrgyzstánu, Kazachstánu a dalších postsovětských zemí na stipendia, hry a „perspektivní kariéru“. Za naaranžovanými sliby a online hrami se ale skrývá výroba bojových dronů pro ruskou armádu. Nábor probíhá přímo ve školách, často s tichým souhlasem úřadů, a nezletilí studenti odjíždějí sami do země, která vede válku na Ukrajině.
Samira se chystala poslat svou 16letou dceru z rodného Čuje na severu Kyrgyzstánu studovat na prestižní školu v ruské republice Tatarstán. Netušila však, že tato škola – Alabuga Polytechnic, technická instituce nacházející se ve zvláštní ekonomické zóně Jelabuga - vyrábí bojové drony používané při ruských leteckých útocích na Ukrajinu. „Myslela jsem, že jde o běžný program odborného vzdělávání,“ uvedla Samira, která kvůli ochraně identity použila pseudonym, pro RFE/RL. „Když jsem se dozvěděla o vojenských vazbách a výrobě dronů, byla jsem v šoku.
Rusko Tě potřebuje!
Ruské úřady distribuují propagační a náborové materiály Alabuga Polytechnic ve školách po celém Kyrgyzstánu. Na fotografii mladých lidí v armádních uniformách se slibuje, že z nich škola „vychová nejlepší specialisty na montáž bezpilotních letounů pro potřeby ruské armády“. Na titulní straně jiného letáku je vyobrazen dron spolu s proruskými vojenskými symboly „Z“ a „V“.
Podle místních médií se brožury Alabuga Polytechnic objevily již před několika měsíci také ve školách v sousedním Kazachstánu. Zvláštní ekonomická zóna Alabuga podle všeho lákala studenty také prostřednictvím online hry Business Cats, ve které hráči chovají a obchodují s virtuálními kočkami, aby si vyzkoušeli podnikání a rozvíjeli podnikatelské dovednosti. Podle úřadů v Alabuze měla hra sloužit jako „program finanční gramotnosti a podnikání pro školáky, dostupný nejen v Rusku, ale i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu“. Místní učitelé v Kyrgyzstánu údajně hru propagovali přes aplikaci WhatsApp.
Dne 2. dubna 2024 zranil ukrajinský dronový útok na zvláštní ekonomickou zónu Jelabuga sedm lidí, včetně nezletilých. Další útoky následovaly 23. dubna a 15. června, přičemž při posledním zahynuli dva lidé a 13 dalších utrpělo zranění. Ukrajinští vojenští představitelé později potvrdili, že cílem byly dronové továrny využívané k útokům na ukrajinskou infrastrukturu, a označili Jelabugu za „legitimní vojenský cíl“. Rusko samo přiznalo, že se v Jelabuze drony vyrábějí.
Podle reportáže kanálu Zvezda uvedl ředitel zvláštní ekonomické zóny Jelabuga Timur Šagivalijev, že v továrně se s pomocí studentů vyrábějí tisíce dronů. Záběry zachytily mladé pracovníky, z nichž mnozí vypadali jako náctiletí, při obsluze strojů a montáži součástek. „Stovky strojů, tisíce pracovníků a kam se podíváte – mladí lidé,“ poznamenal moderátor pořadu. „Chlapci a dívky zde zároveň pracují a studují.“
Děti cestují do Ruska samy
Rodiče, jako je Samira, znepokojilo, když se dozvěděli, že jejich děti mají do Ruska letět samy, bez doprovodu dospělého. „Tehdy jsem se začala bát,“ uvedla Samira. „Žádali mě o cestovní doklady mé dcery, občanský průkaz, a dokonce sami nabízeli, že jí koupí letenku.“ Podle Samiry ji jeden z náborářů opakovaně kontaktoval přes aplikaci Telegram. „Pořád volali. Když jsem přestala odpovídat, volali znovu a znovu,“ uvedla.
K situaci se vyjádřil také kyrgyzský odborník na vzdělávání Myrza Karimov. „Pokud naše ministerstvo školství uzavřelo nějakou dohodu, měl by pak někdo z ministerstva skupinu doprovodit a na druhé straně ji předat,“ řekl. „Protože děti jsou mladší 18 let, není správné je jen tak poslat a předpokládat, že si je na místě někdo převezme. I když se školáci účastní různých mezinárodních sportovních akcí, vždy je doprovází zástupce státu.“
Někteří kyrgyzští rodiče už své děti do Jelabugy poslali. Kazybek, obyvatel Čuje, který požádal o použití pseudonymu, řekl pro RFERL, že jeho syn odcestoval do Jelabugy 15. července a škola mu uhradila letenku. „Syn mi řekl, že je tam nyní 21 studentů z Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a dalších zemí. Oficiální výuku ještě nezačali. Jen hrají paintball a vlastenecké hry ve vojenském stylu,“ uvedl. Kazybek dodal, že podepsal dokumenty, které zbavují školu odpovědnosti v případě zranění během těchto aktivit. „Řekli mi, že to není skutečný boj, jen simulace,“ doplnil.
Jak velká je role kyrgyzského ministerstva školství?
Vysoce postavená úřednice ministerstva školství Dinara Bektaševa potvrdila, že zástupci Alabuga Polytechnic navštěvují školy v Kyrgyzstánu už od roku 2023. „Dělali to samostatně,“ uvedla. „My jsme se školních návštěv neúčastnili.“ Ředitel školy ve městě Tokmok v oblasti Čuj, Mirlan Toktobekov, ale řekl, že když jeho školu v dubnu navštívili tři zástupci Jelabugy, „dostali jsme příkaz shora, abychom je do školy vpustili“.
Ministerstvo školství Kyrgyzstánu má podepsané memorandum o spolupráci se zvláštní ekonomickou zónou Jelabugy. Dohoda podporuje technickou a odbornou spolupráci a zaměstnávání občanů Kyrgyzstánu v rámci zóny. Bektasheva uvedla, že v Jelabuze je aktuálně zapsáno 58 kyrgyzských studentů, ale popřela, že by škola vyráběla drony. „Koluje spousta dezinformací,“ řekla. Pro většinu rodin byli hlavním zdrojem informací o Alabuga Polytechnic školní učitelé. Jeden rodič z Tokmoku, jehož dcera úspěšně složila náborové testy a má do Jelabugy odcestovat, řekl: „Věřili jsme učitelům. Bylo nám řečeno, že tam jedou i jejich vlastní děti.“ Právě nejasný náborový proces znepokojuje odborníka na vzdělávání Karimova. A dodává: „Pokud jsou děti skutečně nabírány na základě memoranda podepsaného naším ministerstvem školství, mělo by to být zveřejněno.“
Všech 116 tanků Abrams zakoupených ve Spojených státech z vyřazované výzbroje americké námořní pěchoty je v Polsku. Dnes o tom informovala polská agentura, která má na starosti armádní nákupy. Tanky Abrams ve verzi M1A1 ve vybavení polské armády vyplní mezery po obrněncích, které Polsko předalo Ukrajině na obranu před ruskými invazními silami. Ve středu do Polska dorazila poslední dodávka, kterou tvořilo 47 tanků a 26 dílenských vozidel.
Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle ukrajinského prezidenta ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. Volodymyr Zelenskyj to uvedl ve svém projevu k unijním prezidentům a premiérům na úvod dnešního jednání Evropské rady v Bruselu. Prvním tématem, o kterém dnes unijní lídři začali jednat, je právě Ukrajina, následně by měli hovořit o Blízkém východě, obraně a bezpečnosti a rovněž o obsazení nejvyšších postů v EU.
„V květnu se (ruský prezident Vladimir) Putin pokusil rozšířit válku zahájením ofenzivy na východě naší země, ale díky statečnosti našich lidí a rozhodnutím vás, našich partnerů, jsme tuto ruskou ofenzivu zastavili,“ uvedl Zelenskyj. „Tato nová ruská ofenziva ukázala, že existující tlak na Rusko kvůli válce není dostatečný,“ dodal ukrajinský prezident a požádal zejména o to, aby veškerá slíbená podpora byla na Ukrajinu doručena co nejdříve.
Česko, Polsko a Německo zaslaly dopis šéfce Evropské komise, ve kterém žádají, aby Evropská unie dávala více peněz do zemí, které hostí velké množství ukrajinských uprchlíků. V Bruselu to dnes uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Dopis zdůrazňuje, že tyto tři země mají na svém území více než polovinu ukrajinských uprchlíků, i proto by měla Evropa těmto zemím poskytovat zvláštní finanční příspěvek, zvláště na podporu sociální péče, bydlení či vzdělávání.
„Kapacity našich zemí jsou napjaté: více než 50 procent ukrajinských uprchlíků, kteří vstoupili do Evropské unie, žije v Německu, v Polsku a v České republice,“ píší v dopise, který má ČTK k dispozici, německý kancléř Olaf Scholz, polský premiér Donald Tusk a český premiér Petr Fiala.
