Trump popsal, co Putinovi řekne. Zelenskyj mezitím bije na poplach: Rusko asi chystá nové útoky!
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Zelenskyj později uvedl, že - Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ řekl Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší,“ řekl šéf Bílého domu.
Na tiskové konferenci Trump zmínil výměnu území mezi Ruskem a Ukrajinou, které podle něj bude „pro dobro Ukrajiny“. Následně poznamenal, že výměna bude zahrnovat „něco špatného pro obě“ strany konfliktu.
Krym má Rusku zůstat
Bílý dům se snaží přesvědčit evropské lídry, aby akceptovali dohodu, v rámci které by Rusko získalo celý Donbas na východě Ukrajiny a udrželo by si ukrajinský poloostrov Krym, informovala stanice CBS News. Na oplátku by se Rusko vzdalo těch částí Chersonské i Záporožské oblasti, které jeho vojska okupují.
Evropští politici před pátečním summitem naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj dnes řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.
Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky
Později Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války.
Zelenskyj se ve svém vyjádření odkazuje na zprávu zpravodajských služeb a vojenského velení. „Neexistuje žádný náznak, že by Rusové dostali signály k přípravě na poválečnou situaci,“ uvedl ukrajinský prezident. „Naopak, přesouvají své jednotky a síly způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Pokud se někdo chystá na mír, tak toto nedělá,“ doplnil Zelenskyj bez podrobností.
Jeden z mluvčích ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o něco dříve agentuře Reuters řekl, že Rusko přesouvá některé ze svých jednotek k dalším útokům v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Kuleba: Pro Putina jsou Evropané a Ukrajinci loutky
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes řekl, že cokoliv se na pátečním setkání dohodne, nemůže být vynucováno bez souhlasu Evropy a Ukrajiny. „Nevíme, na čem se shodnou, a nevíme ani, zda budou schopni se na čemkoli shodnout. Ale co vím jistě je, že na čemkoli se Trump s Putinem dokážou shodnout, nemůže být prosazováno bez Evropy a bez Ukrajiny,“ řekl Kuleba. „Pokud Evropa a Ukrajina odmítnou dohodu, kterou budou považovat za neférovou, budou mít páku na to, aby nedovolily ohrozit ukrajinskou a evropskou bezpečnost. A jsem si celkem jistý, že Trump to chápe,“ dodal exministr.
Pro Putina je podle Kuleby záležitostí principu to, aby se sešel pouze s Trumpem. „Putin byl roky velmi konzistentní v tom, že Evropané a Ukrajinci jsou americkými loutkami,“ míní Kuleba.
Domnívá se tedy, že v tuto chvíli nelze očekávat setkání Trumpa, Putina a Zelenského dohromady. „Ale myslím si, že Trump si po svém jednání s Putinem bude telefonovat s evropskými i ukrajinskými lídry a podělí se o detaily, aby zdůraznil, že nikdo z nás není z této konverzace vytěsněn,“ dodal Kuleba, jenž byl ministrem zahraničí v letech 2020 až 2024.
Trump se má setkat s Putinem na Aljašce. Na začátku dnešní tiskové konference se americký prezident přeřekl, když novinářům sdělil, že v pátek jede do Ruska. Trump později prohlásil, že je úctyhodné, že ruský prezident přijede do Spojených států.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
