Trump popsal, co Putinovi řekne. Zelenskyj mezitím bije na poplach: Rusko asi chystá nové útoky!
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Zelenskyj později uvedl, že - Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ řekl Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší,“ řekl šéf Bílého domu.
Na tiskové konferenci Trump zmínil výměnu území mezi Ruskem a Ukrajinou, které podle něj bude „pro dobro Ukrajiny“. Následně poznamenal, že výměna bude zahrnovat „něco špatného pro obě“ strany konfliktu.
Krym má Rusku zůstat
Bílý dům se snaží přesvědčit evropské lídry, aby akceptovali dohodu, v rámci které by Rusko získalo celý Donbas na východě Ukrajiny a udrželo by si ukrajinský poloostrov Krym, informovala stanice CBS News. Na oplátku by se Rusko vzdalo těch částí Chersonské i Záporožské oblasti, které jeho vojska okupují.
Evropští politici před pátečním summitem naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj dnes řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.
Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky
Později Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války.
Zelenskyj se ve svém vyjádření odkazuje na zprávu zpravodajských služeb a vojenského velení. „Neexistuje žádný náznak, že by Rusové dostali signály k přípravě na poválečnou situaci,“ uvedl ukrajinský prezident. „Naopak, přesouvají své jednotky a síly způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Pokud se někdo chystá na mír, tak toto nedělá,“ doplnil Zelenskyj bez podrobností.
Jeden z mluvčích ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o něco dříve agentuře Reuters řekl, že Rusko přesouvá některé ze svých jednotek k dalším útokům v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Kuleba: Pro Putina jsou Evropané a Ukrajinci loutky
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes řekl, že cokoliv se na pátečním setkání dohodne, nemůže být vynucováno bez souhlasu Evropy a Ukrajiny. „Nevíme, na čem se shodnou, a nevíme ani, zda budou schopni se na čemkoli shodnout. Ale co vím jistě je, že na čemkoli se Trump s Putinem dokážou shodnout, nemůže být prosazováno bez Evropy a bez Ukrajiny,“ řekl Kuleba. „Pokud Evropa a Ukrajina odmítnou dohodu, kterou budou považovat za neférovou, budou mít páku na to, aby nedovolily ohrozit ukrajinskou a evropskou bezpečnost. A jsem si celkem jistý, že Trump to chápe,“ dodal exministr.
Pro Putina je podle Kuleby záležitostí principu to, aby se sešel pouze s Trumpem. „Putin byl roky velmi konzistentní v tom, že Evropané a Ukrajinci jsou americkými loutkami,“ míní Kuleba.
Domnívá se tedy, že v tuto chvíli nelze očekávat setkání Trumpa, Putina a Zelenského dohromady. „Ale myslím si, že Trump si po svém jednání s Putinem bude telefonovat s evropskými i ukrajinskými lídry a podělí se o detaily, aby zdůraznil, že nikdo z nás není z této konverzace vytěsněn,“ dodal Kuleba, jenž byl ministrem zahraničí v letech 2020 až 2024.
Trump se má setkat s Putinem na Aljašce. Na začátku dnešní tiskové konference se americký prezident přeřekl, když novinářům sdělil, že v pátek jede do Ruska. Trump později prohlásil, že je úctyhodné, že ruský prezident přijede do Spojených států.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno.
„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná.
„Zrušení muniční iniciativy by nejen poškodilo renomé České republiky, ale bylo by zásadním ohrožením i pro naši bezpečnost, protože je to jeden z nástrojů, jak zastavit ruskou agresi daleko od našich hranic,“ reagovala ministryně obrany Jana Černochová na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že by vláda pod vedením hnutí ANO v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila.
„Ale to je panu Babišovi jedno, protože když z této naší aktivity nemá prospěch jeho byznys a Agrofert, tak ho nesmí mít nikdo. Jeho mentalita je zatížena touhou být na předních příčkách českých miliardářů, a obětuje pro ni cokoliv, včetně našich národních zájmů,“ dodala ministryně.
Ukrajinský parlament dnes přijal demisi premiéra Denyse Šmyhala. Novou vládu, kterou povede dosavadní vicepremiérka Julija Svyrydenkové a ve které bude Šmyhal ministrem obrany, má schvalovat ve čtvrtek, uvedla ukrajinská média.
Pro přijetí Šmyhalovy demise hlasovalo 261 poslanců, nikdo nebyl proti. Čtyři poslanci se zdrželi a 55 zákonodárců nehlasovalo. Po hlasování následoval aplaus v jednacím sále. „Ministři jsou od nynějška úřadující. Zítra by měli jmenovat nového Šmyhala a dokončit toto manévrování,“ okomentoval jednání a hlasování parlamentu poslanec Jaroslav Železňak. K přijetí premiérovy demise bylo zapotřebí nejméně 226 hlasů.
