Trump popsal, co Putinovi řekne. Zelenskyj mezitím bije na poplach: Rusko asi chystá nové útoky!
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Zelenskyj později uvedl, že - Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ řekl Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší,“ řekl šéf Bílého domu.
Na tiskové konferenci Trump zmínil výměnu území mezi Ruskem a Ukrajinou, které podle něj bude „pro dobro Ukrajiny“. Následně poznamenal, že výměna bude zahrnovat „něco špatného pro obě“ strany konfliktu.
Krym má Rusku zůstat
Bílý dům se snaží přesvědčit evropské lídry, aby akceptovali dohodu, v rámci které by Rusko získalo celý Donbas na východě Ukrajiny a udrželo by si ukrajinský poloostrov Krym, informovala stanice CBS News. Na oplátku by se Rusko vzdalo těch částí Chersonské i Záporožské oblasti, které jeho vojska okupují.
Evropští politici před pátečním summitem naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj dnes řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.
Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky
Později Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války.
Zelenskyj se ve svém vyjádření odkazuje na zprávu zpravodajských služeb a vojenského velení. „Neexistuje žádný náznak, že by Rusové dostali signály k přípravě na poválečnou situaci,“ uvedl ukrajinský prezident. „Naopak, přesouvají své jednotky a síly způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Pokud se někdo chystá na mír, tak toto nedělá,“ doplnil Zelenskyj bez podrobností.
Jeden z mluvčích ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o něco dříve agentuře Reuters řekl, že Rusko přesouvá některé ze svých jednotek k dalším útokům v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Kuleba: Pro Putina jsou Evropané a Ukrajinci loutky
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes řekl, že cokoliv se na pátečním setkání dohodne, nemůže být vynucováno bez souhlasu Evropy a Ukrajiny. „Nevíme, na čem se shodnou, a nevíme ani, zda budou schopni se na čemkoli shodnout. Ale co vím jistě je, že na čemkoli se Trump s Putinem dokážou shodnout, nemůže být prosazováno bez Evropy a bez Ukrajiny,“ řekl Kuleba. „Pokud Evropa a Ukrajina odmítnou dohodu, kterou budou považovat za neférovou, budou mít páku na to, aby nedovolily ohrozit ukrajinskou a evropskou bezpečnost. A jsem si celkem jistý, že Trump to chápe,“ dodal exministr.
Pro Putina je podle Kuleby záležitostí principu to, aby se sešel pouze s Trumpem. „Putin byl roky velmi konzistentní v tom, že Evropané a Ukrajinci jsou americkými loutkami,“ míní Kuleba.
Domnívá se tedy, že v tuto chvíli nelze očekávat setkání Trumpa, Putina a Zelenského dohromady. „Ale myslím si, že Trump si po svém jednání s Putinem bude telefonovat s evropskými i ukrajinskými lídry a podělí se o detaily, aby zdůraznil, že nikdo z nás není z této konverzace vytěsněn,“ dodal Kuleba, jenž byl ministrem zahraničí v letech 2020 až 2024.
Trump se má setkat s Putinem na Aljašce. Na začátku dnešní tiskové konference se americký prezident přeřekl, když novinářům sdělil, že v pátek jede do Ruska. Trump později prohlásil, že je úctyhodné, že ruský prezident přijede do Spojených států.
Poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví dnes podpořila vláda. Vyplývá to z výsledků dnešního zasedání. Jde o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea a součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi.
Projekt Archa III je digitalizační studio postavené na konstrukci vozu Volkswagen Crafter. Archa disponuje mobilním 3D skenovacím zařízením včetně dvou fotogrammetrických vícekamerových robotů. Robotický systém řídí hlavní počítač v zadní části dodávky. Kompaktní fotostudio umožňuje snímání exponátů. V případě těch menších uvnitř Archy, v případě těch větších či citlivých na přepravu přímo v muzeích.
Vláda na dnešním zasedání zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Osipov podle nich na jaře šířil v médiích výhrůžky smrtí bývalému hokejistovi Dominiku Haškovi.
Medveděv v dubnu podle agentury TASS slavnému brankáři doporučil opatrnost při přecházení silnice a to, aby nepil pivo na neověřených místech. Osipov podle Lipavského pravidelně papouškuje agresivní výroky svého extremistického šéfa.
Ukrajinští vojenští lékaři používají speciální magnetické přístroje, aby mohli v těle přesněji lokalizovat střepiny ze šrapnelových granátů a následně je vytáhnout, píše ukrajinské vydání stanice BBC. Podle lékařů tvoří střepinová zranění až 80 procent úrazů na bojišti.
Ruské bezpilotní letouny používají šrapnelové granáty, které se roztříští, a vojáky zasáhnou střepiny způsobující složitá zranění. S jejich vyjmutím nově pomáhají speciální magnetické přístroje, pomocí kterých mohou lékaři daleko přesněji a méně invazivně operovat.
„Nemusíte dělat velké řezy do srdce, stačí ho jen naříznout, vložit magnet a on střepinu vytáhne,“ popsal kardiochirurg Serhij Maksymenko operaci, při které zachránil vojáka, jemuž se střepina po útoku dostala do srdce. Maksymenko a jeho tým provedli díky tomuto zařízení už přes 70 úspěšných operací.
