Trump popsal, co Putinovi řekne. Zelenskyj mezitím bije na poplach: Rusko asi chystá nové útoky!
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Zelenskyj později uvedl, že - Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ řekl Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší,“ řekl šéf Bílého domu.
Na tiskové konferenci Trump zmínil výměnu území mezi Ruskem a Ukrajinou, které podle něj bude „pro dobro Ukrajiny“. Následně poznamenal, že výměna bude zahrnovat „něco špatného pro obě“ strany konfliktu.
Krym má Rusku zůstat
Bílý dům se snaží přesvědčit evropské lídry, aby akceptovali dohodu, v rámci které by Rusko získalo celý Donbas na východě Ukrajiny a udrželo by si ukrajinský poloostrov Krym, informovala stanice CBS News. Na oplátku by se Rusko vzdalo těch částí Chersonské i Záporožské oblasti, které jeho vojska okupují.
Evropští politici před pátečním summitem naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj dnes řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.
Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky
Později Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války.
Zelenskyj se ve svém vyjádření odkazuje na zprávu zpravodajských služeb a vojenského velení. „Neexistuje žádný náznak, že by Rusové dostali signály k přípravě na poválečnou situaci,“ uvedl ukrajinský prezident. „Naopak, přesouvají své jednotky a síly způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Pokud se někdo chystá na mír, tak toto nedělá,“ doplnil Zelenskyj bez podrobností.
Jeden z mluvčích ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o něco dříve agentuře Reuters řekl, že Rusko přesouvá některé ze svých jednotek k dalším útokům v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Kuleba: Pro Putina jsou Evropané a Ukrajinci loutky
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes řekl, že cokoliv se na pátečním setkání dohodne, nemůže být vynucováno bez souhlasu Evropy a Ukrajiny. „Nevíme, na čem se shodnou, a nevíme ani, zda budou schopni se na čemkoli shodnout. Ale co vím jistě je, že na čemkoli se Trump s Putinem dokážou shodnout, nemůže být prosazováno bez Evropy a bez Ukrajiny,“ řekl Kuleba. „Pokud Evropa a Ukrajina odmítnou dohodu, kterou budou považovat za neférovou, budou mít páku na to, aby nedovolily ohrozit ukrajinskou a evropskou bezpečnost. A jsem si celkem jistý, že Trump to chápe,“ dodal exministr.
Pro Putina je podle Kuleby záležitostí principu to, aby se sešel pouze s Trumpem. „Putin byl roky velmi konzistentní v tom, že Evropané a Ukrajinci jsou americkými loutkami,“ míní Kuleba.
Domnívá se tedy, že v tuto chvíli nelze očekávat setkání Trumpa, Putina a Zelenského dohromady. „Ale myslím si, že Trump si po svém jednání s Putinem bude telefonovat s evropskými i ukrajinskými lídry a podělí se o detaily, aby zdůraznil, že nikdo z nás není z této konverzace vytěsněn,“ dodal Kuleba, jenž byl ministrem zahraničí v letech 2020 až 2024.
Trump se má setkat s Putinem na Aljašce. Na začátku dnešní tiskové konference se americký prezident přeřekl, když novinářům sdělil, že v pátek jede do Ruska. Trump později prohlásil, že je úctyhodné, že ruský prezident přijede do Spojených států.
Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od Spojených států rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií.
Evropa na zahraničně politický odklon Spojených států a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD. Podle ní stále není jasné, zda jsou USA pro Evropu nadále partnerem, proto chce EU využít stávající čas, aby se připravila na nejhorší. Aby ale EU mohla podpořit Ukrajinu, musí být sama silná.
„Abychom byli přesní, 26 z 27 států si to přeje, Maďarsko, jako bylo často i dříve, má jiný názor. A ostatní šéfové států a vlád u summitového stolu očividně neměli zájem dlouze s Viktorem Orbánem vyjednávat o kompromisním a slabším textu,“ uvedla ARD k tomu, že EU jednomyslnou shodu ohledně podpory Ukrajiny nenašla. Unijní lídři proto v této věci přijali nezávazné prohlášení, které ale s výjimkou Maďarska podpořily všechny členské státy.
Také televize France 24 spojuje plánované masivní zbrojení Evropské unie s obavami z toho, že USA ustupují od svých závazků být ručitelem bezpečnosti Evropy. „Unijní vůdci, otřesení vyhlídkou na stažení Spojených států, se na čtvrtečním krizovém summitu dohodli na posílení bezpečnosti bloku,“ uvedla televize.
EU si bez podpory USA nemůže dovolit financovat vojenské úsilí Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters maďarskému státnímu rozhlasu řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň vyzval k podpoře mírové iniciativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reuters poznamenal, že Orbán je Trumpovým stoupencem, odmítá zbrojně podporovat Ukrajinu a zároveň rozvíjí vztahy s Moskvou.
„Pokud nyní USA končí (s pomocí Ukrajině)... proč by dalších 26 členských zemí mělo šanci zastavit tuto válku?“ položil si Orbán otázku. Maďarský premiér jako jediný představitel unijního státu na čtvrtečním mimořádném summitu EU odmítl schválit Ukrajině další podporu na obranu před Ruskem. Všech zbývajících 26 unijních států proto přijalo jen nezávazné prohlášení o pomoci Ukrajině.
Ruské síly vyslaly proti Ukrajině rovněž bezpilotní letouny. Ještě ve čtvrtek pozdě večer se terčem ruských dronů opět stala Oděsa na jihu Ukrajiny. Na předměstí přístavního města vzplály rodinné domy, drony také poškodily energetickou infrastrukturu, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. Později varoval před blížícími se ruskými střelami s plochou dráhou letu.
