Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ukrajinská delegace předvede Donaldu Trumpovi prezentaci o tom, jak by Kyjev mohl používat rakety Tomahawk, pokud USA souhlasí s jejich dodávkou.
Prezentace také vyvodí závěry o tom, jak Tomahawky ovlivní průběh války, informoval Graham Slattery z agentury Reuters s odvoláním na zdroj z ukrajinské delegace. Stejný zdroj uvedl, že oznámení o schůzce Putina a Trumpa v Budapešti Kyjev překvapilo.
Německo tvrdí, že Maďarsko by mělo zatknout Putina. Berlín se domnívá, že Maďarsko musí dodržovat všechna rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC), a to i přesto, že Budapešť v dubnu 2025 od dokumentu odvolala svůj podpis. Informuje o tom služba BBC.
Postupy Mezinárodního trestního soudu (ICC) stanoví, že úplné odstoupení od Římského statutu trvá 12 měsíců. To znamená, že Maďarsko opustí jurisdikci ICC až 2. června 2026.
Země již prohlásila, že Putin nebude na jejím území zatčen na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu, ačkoli Maďarsko si zachovává své závazky vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu.
Není to poprvé, co Maďarsko ignorovalo zatykač. Země dříve odmítla zatknout izraelského premiéra.
Podle Wadephula budou rozhovory Trumpa a Putina v Budapešti druhým pokusem přimět Kreml k serióznímu jednání o míru, musí být ale zapojena i Ukrajina.
