Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
„Operátoři 59. samostatné útočné brigády 'Dravci výšin' zničili FPV dronem helikoptéru Mi-8,“ chlubí se videem dronové síly ukrajinské armády zvané „Maďarovi ptáci“. A to přímo za letu. Podle deníku The Kyiv Independent to bylo v Doněcké oblasti u obce Kotljarivka.
Okresní soud v Přímořském kraji na ruském Dálném východě prodloužil do 3. listopadu vazbu francouzskému cyklistovi Sofianovi Sehilimu, který se pokusil překonat světový rekord v nejrychlejším přejetí Evropy a Asie. Čtyřiačtyřicetiletého vytrvalostního cyklistu zatkli podle médií začátkem září na rusko-čínské hranici a ruské úřady ho obvinily z nelegálního překročení hranice. Hrozí mu až dva roky vězení.
Sehili podle AFP mířil z portugalského Lisabonu do Vladivostoku na ruském Dálném východě. Pro vstup do Ruska měl elektronické vízum, ale údajně se pokusil překročit hranici na přechodu určeném pouze pro ruské a čínské občany a poté na jiném místě, kde je přecházení hranic pěšími zakázáno, citovala AFP už dříve ruského činitele.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Jakuba Netíka, a potvrdil tak podmíněný trest za schvalování zločinu proti míru. Netík na facebooku opakovaně obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. V dovolání uváděl, že šlo o politické projevy, a poukazoval na princip názorové plurality, která je základním kamenem demokracie. NS však zdůraznil, že Rusko se bez pochybností dopustilo zločinu proti míru a Netík jej schvaloval, za což poprávu dostal trest. Rozhodnutí je zpřístupněné v databázi soudu.
„Obviněný není volán k trestní odpovědnosti za prosté šíření dezinformací v rámci veřejné diskuse, nýbrž za opakované veřejné schvalování ruské agrese jako nástroje spravedlnosti s jasnými prvky vyvolávajícími nenávist vůči části Ukrajinců,“ stojí v rozhodnutí NS.
Soud v Litoměřicích uložil Netíkovi 15 měsíců s podmínečným odkladem na tři roky, Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek potvrdil. Poté si Netík vyslechl souhrnný trest 27 měsíců odkladem na čtyři roky za vyhrožování ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), dalším politikům a bývalému radnímu České televize Zdeňku Šarapatkovi.
