Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
„Hlavním poselstvím projevu bylo, že musíme hledat rychlejší cesty k řešení problémů a uvádět je do praxe, což však přesahuje samotné možnosti komise a vyžaduje jednotný postup členských států,“ komentoval dnešní řeč Ursuly von der Leyen, ve které zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny, poslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP).
„Evropa musí bojovat. Ursula von der Leyenová nám dneska konečně nabídla sebevědomý projev, kde kolem citlivých věcí jako je válka v Gaze, podpora Ukrajiny nebo jádra nekroužila, ale přišla s jasnými postoji. To je to, co EU potřebuje,“ prohlásil Niedermayerův kolega Ondřej Kolář (TOP09, EPP). V některých oblastech by si nicméně uměl představit „konkrétnější nebo rozhodnější postoje“, například pokud jde o migrační politiku.
Kateřina Konečná (Stačilo!) označila řeč za agresivní a nejhorší, kterou kdy od šéfky EK slyšela. „Celou první část projevu jsme bojovali. Vůbec žádná nabídka řešení opravdových a skutečných problémů občanů EU, kterými jsou boj s chudobou, boj s energetickou krizí či absolutní nekonkurenceschopnost,“ uvedla. A kritizovala rovněž podle ní „jen další rozdávání peněz na zbraně“.
Generální tajemník OSN António Guterres se podle BBC vyjádřil k invazi ruských dronů do Polska.
„Tento incident... znovu zdůrazňuje regionální dopad a skutečné riziko rozšíření tohoto ničivého konfliktu,“ cituje agentura AFP jeho mluvčího Stéphana Dujarrica.
Polsku po incidentu s ruskými drony nabídly pomoc s protivzdušnou obranou Francie, Německo, Británie, Itálie, Nizozemsko, Ukrajina a NATO, řekl polský premiér Donald Tusk.
