Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Německý kancléř Friedrich Merz se dnes chystá Ukrajině navrhnout konkrétní bezpečnostní záruky, píše s odvoláním na své zdroje časopis Der Spiegel. Mezi navrhovanými body jsou podle něj výrazné posílení ukrajinské protivzdušné obrany či vybavení čtyř pěchotních brigád. Vyslání pozemních jednotek Berlín sice zcela nevylučuje, klade si ale podmínky.
Podle časopisu Der Spiegel Merz Ukrajině navrhne, že spojenci budou její protivzdušnou obranu zlepšovat ročně o 20 procent. Týkat se to má počtu zbraňových systémů i účinnosti. Vylepšovat by měly spojenecké státy také útočné schopnosti Ukrajiny ve vzdušném boji – myšleny tím jsou podle časopisu Der Spiegel střely s plochou dráhou letu, které by se měly vyrábět na Ukrajině s finanční a technologickou podporou spojenců.
Americký prezident Donald Trump je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice CBS News.
„Sleduji to, dívám se na to a mluvím o tom s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským,“ řekl Trump ve středečním telefonickém rozhovoru pro CBS News. „Něco se stane, ale oni na to ještě nejsou připraveni. Ale něco se stane. Podaří se nám to,“ dodal.
Trump ve středu řekl, že se chystá v nadcházejících dnech o válce na Ukrajině znovu jednat, když jeho srpnový summit s Putinem na Aljašce nepřinesl výrazný pokrok. Představitel Bílého domu uvedl, že Trump by měl dnes telefonicky hovořit se Zelenským a evropskými lídry, kteří se předtím zúčastní schůzky takzvané koalice ochotných v Paříži. Zabývat se na ní budou zejména bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody.
„Rusko nebude diskutovat o jakékoli formě zahraniční intervence na Ukrajině, která je zásadně nepřijatelná a podkopává jakoukoliv bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o plánech vyslat evropské vojáky na Ukrajinu.
Von der Leyenová v neděli listu Financial Times (FT) řekla, že evropské země pracují na „docela přesných plánech“ na vyslání mnohonárodních vojenských jednotek na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk po skončení konfliktu. Tyto jednotky budou mít podle ní podporu Spojených států.
