Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Britské noviny Financial Times s odvoláním na informované zdroje píší, že se USA rozhodly omezit financování programů zaměřených na pomoc ozbrojeným silám členských států NATO sousedících s Ruskem.
Podle FT jsou hlavními příjemci takové pomoci Estonsko, Lotyšsko a Litva. Zdroje uvádí, že v rámci programu známého jako Sekce 333 obdržely evropské země v letech 2018–2022 1,6 miliardy dolarů, což představuje přibližně 29 % celkových finančních prostředků přidělených všem zemím na celém světě.
„Nejdříve musíme dospět k nějaké podobě příměří, respektive míru, jaký by byl mandát těch jednotek a pak se samozřejmě můžeme bavit o konkrétním podílu jednotlivých zemí. Česká republika je připravena se nějakou formou na tom podílet, ale jaká ta forma bude, to je opravdu předčasná otázka,“ řekl premiér Petr Fiala na předvolebním mítinku v Pardubicích o dnešním jednání koalice ochotných, ke kterému se připojil virtuálně.
Polsko na Ukrajinu ani po skončení války s Ruskem nepošle vojáky. Dnes to po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži řekl polský premiér Donald Tusk, uvedla agentura PAP. Varšava již dříve opakovaně odmítla vyslání vojáků do případné mírové mise. Tusk nicméně podle agentury Reuters řekl, že Polsko se zapojí do diskuzí o vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad Ukrajinou, ale takové budoucí řešení nesmí ohrozit polskou bezpečnost.
