Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Finsko a Litva se chystají v příštím roce zahájit domácí výrobu protipěchotních min, aby zásobily sebe a případně i Ukrajinu kvůli tomu, co považují za vojenskou hrozbu z Ruska. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na představitele z obou zemí. Parlamenty obou států už dříve schválily odstoupení od takzvané Ottawské úmluvy, která protipěchotní miny zakazuje. Od úmluvy odstupují kvůli obavám z Moskvy také Lotyšsko, Estonsko a kroky k tomu podniká i Polsko.
Zelenskyj po jednání s papežem prohlásil, že oceňuje veškerou podporu Ukrajině, i tu duchovní. Jednání o míru ve Vatikánu jsou podle něj stále možné. „Pouze Moskva to odmítá, tak jako odmítá i další návrhy na mír,“ uvedl Zelenskyj, který se dnes odpoledne setkal i s italským prezidentem Mattarellou.
Česká armáda zajistí výcvik až osmi ukrajinských pilotů pro letouny F-16. Půjde o 150 hodin leteckého výcviku v hodnotě zhruba 32 milionů korun, který v letošním roce obstará státní podnik LOM Praha. Materiál o výcviku dnes projednala vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo obrany. Jde o součást podpory, kterou Česko poskytuje Ukrajině a jejím ozbrojeným silám v obraně proti ruské agresi.
Piloti se budou cvičit na letouny F-16, které sice česká armáda ve své výzbroji nemá, ukrajinská strana ale projevila zájem i o výcvik na simulátorech a podzvukových letounech L-39. „Pokud se má Ukrajina dál a účinně bránit ruské agresi, potřebuje nejen vojenskou techniku, ale i dobře vycvičené ozbrojené síly včetně těch vzdušných,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podpora Ukrajiny je podle ní ve strategickém zájmu.
