Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Polsko dokončilo jednání s jihokorejskou společností Hyundai Rotem o dodávce 180 tanků K2, v pořadí už druhé. Obě strany plánují v nejbližší době podepsat smlouvu, informovala dnes agentura Reuters. Ta se odvolává na korejskou vládní agenturu, která má na starosti armádní zakázky. Celková hodnota kontraktu na 180 tanků podle odhadů agentury Jonhap činí přibližně 6,5 miliardy dolarů (136,3 miliardy Kč).
Nákup souvisí se snahou Polska posílit armádu a její vybavení po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z února 2022. Polsko v posledních letech výrazně zvýšilo výdaje na obranu, na kterou loni putovalo přes čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), nejvíce ze všech zemí NATO.

Diplomatická roztržka mezi Ázerbájdžánem a Ruskem pokračuje. Ministerstvo zahraničí v Baku si dnes předvolalo ruského velvyslance, aby vyjádřilo nespokojenost s kroky Moskvy, které podle něj poškozují vztahy mezi zeměmi. Ruská diplomacie podle agentury Reuters vyzvala Baku k obnovení vztahů na úroveň odpovídající strategickému spojenectví. Vztahy mezi dvojicí států zhoršila smrt dvou Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí na svém webu uvedlo, že ruskému diplomatovi znovu vyjádřilo znepokojení nad smrtí dvou ázerbájdžánských krajanů při nedávném zatýkání v ruském Jekatěrinburgu, přičemž ruské vysvětlení je podle Baku v rozporu se stopami násilí na tělech dvojice mrtvých bratrů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým výnosem zbavil hlavu proruské pravoslavné církve ukrajinského občanství, oznámila dnes ukrajinská tajná služba SBU. Orest Berezovskyj, známý jako metropolita Onufrij, v roce 2002 dobrovolně obdržel ruské občanství a nadále je ve spojení s preláty v Moskvě, kteří podporují válku Ruska proti Ukrajině, vysvětlila SBU důvody prezidentova rozhodnutí.
Příslušný prezidentův výnos dosud nebyl zveřejněn, poznamenal server Ukrajinska pravda. SBU také obvinila Berezovského, že úmyslně bránil tomu, aby ukrajinská pravoslavná církev dosáhla nezávislosti na moskevském patriarchátu a že o svém ruském občanství neuvědomil ukrajinské úřady.