Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
„Opětovně požádáme o odklad hlasování. Pokud řeknou, že nesouhlasí s odkladem a chtějí hlasovat, budeme to vetovat,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico před odjezdem na zasedání Evropské rady.
O už 18. balíčku protiruských sankcí ovšem v pátek nebudou na summitu hlasovat prezidenti a premiéři zemí EU. Summit, který má na programu také diskusi o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, přijímá pouze politická rozhodnutí, kterými se potom mají řídit Evropská komise a členské země. Mohl by tak například vybídnout komisi právě k řešení obav, které Bratislava má vzhledem k plánům na ukončení dovozu ruského plynu.
„Problémem je válka. Když začleníme Ukrajinu do EU, začleníme válku, nechceme být ve stejném spolku jako země ve válce,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán novinářům v Bruselu. Maďarsko, jehož premiér je v unii považován za spojence ruského vůdce Vladimira Putina, se dlouhodobě staví odmítavě jak k budoucímu členství Ukrajiny v EU, tak k uvalení sankcí proti Rusku.
Očekává se totiž, že unijní lídři budou na dnešní schůzce diskutovat o novém souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Tyto dva kroky zatím blokují právě Maďarsko a rovněž Slovensko.
