Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Pro Bosnu a Hercegovinu je vstup do Evropské unie klíčový a stal se realističtějším po ruské agresi proti Ukrajině, kdy Unie pochopila důležitost rozšíření o země západního Balkánu. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl bosenský ministr zahraničí Elmedin Konakovič.

Francie, Německo, Polsko, Británie, Itálie a Španělsko chtějí poskytovat dostatečnou finanční podporu Ukrajině i v roce 2026. Současně jsou připravené posílit tlak na Rusko, aby ukončilo invazi do sousední země. Ve společném prohlášení to uvedli ministři zahraničí těchto zemí, kteří dnes jednali v Římě. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha řekl, že jeho země by chtěla válku ukončit letos. Nutné je pro to podle něj vyvinout další tlak na Rusko, uvedla agentura AFP.

Ukrajinské úřady zveřejnily další fotografie vojáků, kteří se dnes v rámci výměny zajatců vrátili domů.