Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Slovenská sněmovna dnes usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica, aby na mezinárodní úrovni nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců. Z vyjádření Fica vyplynulo, že rozhodnutí sněmovny má jen za žádost vůči členům vlády, aby nepodpořili sankce, jež škodí Slovensku. Ústavní právník Radoslav Procházka ČTK napsal, že usnesení sněmovny představuje pro vládu a její členy jen politický, nikoliv právní závazek. Část slovenské opozice, která jako celek sankce proti Moskvě obhajuje a které při hlasování nevyšel pokus o obstrukci ve sněmovně, se za zvolenou taktiku omluvila.
Víkendový dronový útok na ruská vojenská letiště prokázal podle nejmenovaného představitele NATO ukrajinské schopnosti zasáhnout v hloubi Ruska. „Ukázal, že je Rusko zranitelné, i když si prezident Putin myslí, že vyhrávají válku,“ řekl tento zdroj novinářům v Bruselu. Operaci označil za zlomový bod ve válce a zdůraznil v této souvislosti i fakt, že drony v hodnotě 400 dolarů (asi 8650 korun) způsobily škody za sedm miliard dolarů. Představitelé NATO očekávají, že strany Ruska nyní přijde odveta a zesílení útoků zejména na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu a prosazovat přijetí 18. balíčku tvrdých protiruských sankcí, sdělil dnes ČTK premiér Petr Fiala (ODS). „Rozhodnutí slovenského parlamentu při veškerém respektu nepovažuji za dobré pro bezpečnost Evropy. Česká republika považuje boj proti ruské agresivní politice za důležitý. A jednota EU, zejména proti ruské agresi, je klíčová. Proto Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu a prosazovat přijetí 18. balíčku tvrdých protiruských sankcí,“ uvedl Fiala.
