Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Evropská komise navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2027. Návrh ještě musejí schválil členské státy, nejspíš na červnovém jednání ministrů vnitra v Lucemburku. Komise se ale zároveň zabývá tím, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.
„Od roku 2022 poskytujeme ochranu těm, kteří prchají před ruskou agresí proti Ukrajině, a budeme v tom pokračovat,“ uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. „Společně s Ukrajinou pak připravujeme cestu k tomu, aby se lidé mohli vrátit a znovu vybudovat své domovy, jakmile to bude bezpečné,“ dodala.
K letošnímu březnu požívalo v Evropské unii dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob vysídlených z Ukrajiny, z nichž třetina byly děti. Nejvíce Ukrajinců žije v Polsku, Německu a České republice.
„Každý rok v tento den uctíváme památku dětí zabitých ruskou agresí. Myšlenky na každé z nich jsou však s námi každý den. Každé zabité dítě je nespravedlnost, kterou nelze ničím omluvit,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Rusko připravilo o život tisíce lidí - mezi nimi i ty nejnevinnější. Děti, které měly vyrůstat, snít a žít. Rusko se musí zodpovídat za každé ukradené dětství. Zlo musí být potrestáno - aby už nikdy, nikde na světě, neumíraly děti kvůli něčí touze po válce. Věčná památka každému životu, který nikdy neměl šanci začít. Věčná památka všem dětem, které Rusko zabilo.“
Od začátky války na Ukrajině padlo či bylo zraněno až 1,4 milionu vojáků na ruské i ukrajinské straně. Uvádí se to v odhadu washingtonského think-tanku Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Ztráty Ruska, které má výrazně větší armádu než Ukrajina, jsou více než dvojnásobné ve srovnání s údajem za Ukrajinu.
Rusko a Ukrajina informují o svých ztrátách jen velmi omezeně a jejich údaje bývá velmi obtížné ověřit. CSIS vychází ve svém odhadu z několika studií a otevřených zdrojů.
Podle odhadu střediska na ruské straně zemřelo od začátku války do letošního 1. května 200.000 až 250.000 vojáků. Celkové ztráty včetně zraněných CSIS odhaduje na 950.000 vojáků. Pro Rusko by tak šlo o nejkrvavější válku od roku 1945. Na ukrajinské straně podle CSIS padlo 60.000 až 100.000 vojáků a celkové ztráty i se zraněnými činily až 400.000 vojáků.
